• Rozpis sezóny
  • Výsledky
  • Tabulky
  • Fotogalerie
  • Kontakty
  • Odkazy
  •  
    A tým B tým C tým Žáci Přípravky Předpřípravka Články St. garda

    Předpřípravka - sezóna 2013-14

    Finálový turnaj B týmu: 3. místo (15. 6. 2014)

    Nejmenší lipenečtí fotbalisté s trenérem Karasem a cenami za 3. místo

    Poslední turnajové kolo nás čekalo v neděli ráno. Už den předem bylo jasné, že se sejdeme v přesném počtu pěti lidí. Ostatní skončili na marodce nebo jeli posílit odpolední A tým. Bohužel se mockrát stalo, že omluva přišla někdy i před turnajem ráno, a tak měl trenér bezesnou noc, aby nemusel honit malé kluky cestou na turnaj. Naštěstí jsme se sešli přesně ve složení, které bylo napsáno den předem v notýsku a mohlo se jít na věc. Minulý turnaj se nás sešlo více než je prstů na obou rukách a kluci se nedokázali soustředit na hru. V neděli jsme neměli člověka na střídání a kluků nezbývalo nic jiného, než hrát. Od začátku nás podporoval náš maskot a kluci měli motivaci v nádherném dortu, který měli slíbený za medailové umístění.

    I když děti na ČAFC nehrají na výsledky a je jim jedno, zda vyhrají nebo prohrají (podle výsledků spíše prohrají), tak kluci se za Lipence budou rvát a minimálně pro medaile si jezdit budeme. Máme na to kvalitní zázemí, výborné fotbalisty, skvělé rodiče a propracovaný systém tréninků, tak proč bychom nejezdili vyhrávat.

    Turnaj se hrál systémem na tři skupiny, po čtyřech týmech, ze kterých se následně hrálo play-off. Podle jakého klíče, ví asi jenom organizátor, ale nám to nevadilo, protože jezdíme vyhrát každý zápas. Na turnaj jsme se sešli ve složení: Vojta Beran, Patrik Říha, Daník Oujeský, Tobík Prášek, Venca Pavel.

    Sokol Lipence - Tempošreci 1:0
    Do prvního utkání jsme vstoupili, jak už je naším zvykem velmi ospale. Naštěstí soupeř nedosahoval takových kvalit, aby toho dokázal využít. Hrálo se spíše uprostřed hřiště, a ani jeden brankář tudíž neměl šanci vyniknout. Zápas rozhodl až necelou minutu před koncem Daník Oujeský, který se před bránou soupeře v chumlu zorientoval jako první a rozhodl utkání v náš prospěch.

    Sokol Lipence - Admira Praha 3:0
    Admira měla na soupisce 11 hráčů, a tak jsme po naší minulé zkušenosti s podobným počtem fotbalistů veděli, že pokud se budeme koncentrovat na fotbal, tak s námi soupeř nebude mít lehkou práci. Do vedení nás dostal po úniku Daník Oujeský. Poté nás hned několikrát po sobě zachránil dnes výtečně chytající brankář Vojta Beran, který jakoby se snažil ukázat trenérovi, jak chytá správný gólman, a vrhal se statečně pod nohy soupeře. Poté Daník přidal druhou branku v utkání a hra se mohla více uklidnit. Kluci se mohli zatáhnout do obrany a místo kosočtverce 1 -2 - 1hrát klasicky 2 – 2 a Patrik tak v obraně nebyl sám. Soupeř stále tlačil, ale tečku za utkáním udělal Venca, který prchl obráncům a sám před brankářem se nemýlil. Výsledek neodpovídá obrazu hry, ale Vojta si za své zákroky vykoledoval i pochvalu od trenéra brankářů na Viktorii Žižkov.

    Sokol Lipence - Slovan Kunratice B 2:0
    V posledním utkání skupiny nás čekal zápas se soupeřem, který nás nedokázal porazit. V minulých vystoupeních na turnaji jsme párkrát narazili i na A-tým, se kterým jsme hráli vždy vyrovnané utkání a většinou jsme vyhrávali. Proto jsme do utkání nastoupili s klidem. Bohužel jsme ze začátku soupeře nechali hrát a musel nás opět zachránit Vojta v bráně. Z předvedené hry nemohl mít nikdo v našich barvách dobrý pocit. Naštěstí se povedlo Vencovi vstřelit první gól v polovině utkání a Daníkovi přidat v zápětí druhý. Proto jsme si mohli dovolit vystřídat i brankáře a zbytek utkání odchytal Patrik Říha. Skóre se poté už neměnilo a tak jsme prošli základní skupinu s maximálním počtem bodů a bez obdržené branky, za což velké díky patří celé statečné pětce na hřišti.

    Semifinále
    Sokol Lipence - Temposauři 0:6
    Kluci dokázali s tímto týmem držet krok první tři minuty. Poté soupeř do pole poslal vyšší kluky, kteří si s námi dělali, co chtěli. Za stavu 2:0 jsme soupeřovi hru ulehčili tím, že kluci začali na hřišti odevzdaně stát jako loutky a soupeř nás procházel jako kužele na tréninku. Vojta se za střelama soupeře nestíhal pomalu otáčet a většina končila pod břevnem.

    O 3. místo
    Sokol Lipence - TJ Straky 2:1 na penalty
    Los nám do souboje o třetí místo nemohl vybrat lepšího soupeře. Straky, se kterými se přetahujeme, o medaile, každý turnaj. V prvních kolech nás Straky přehrávaly, ale poctivým tréninkem jsme jejich náskok dohnali, ba co víc. Poslední dvě kola se nám povedlo vyhrát. A tak jsme vyhecovaní vstoupili do utkání, ve kterém, aby nebylo už tak motivace dost ze jména soupeře, s představou návštěvy strýčka McDonalda, pokud se nám povede vyhrát.

    Straky měly ve svém kádru nejlepšího střelce turnaje, který sázel góly jako na běžícím páse. Bohužel jsme z prvního tlaku dostali gól a zápas se nezačal vyvíjet dobře. Soupeř nás přehrával hlavně bojovností. Hecovali jsme kluky individuálně, aby začali bojovat a chtěli vyhrát. Bohužel jsme stále byli pod tlakem. Na Vojtu šla jedna střela za druhou, neštěstí si s nimi Vojta dokázal poradit a po jednom založeném protiútoku šel sám Venca na brankáře a nemýlil se. Srovnáno dvě minuty před koncem!

    Strakám se výsledek ale nelíbil, a tak tlačily a tlačily. Jakoby osud chtěl, aby utkání skončilo remízou, protože dvacet centimetrů kolem Vojtovy pravé tyče proletěla střela, po které spadl obrovský kámen ze srdce všem fanouškům lipeneckého výběru.

    A šlo se na penalty.

    Soupeřovi byla branka malá. První střela minula Vojtovu branku. Na první penaltu se postavil Patrik Říha a nekompromisní ranou nedal brankáři šanci. Soupeř ale srovnal, a tak se k míči postavil Venca, který nás poslal opět do vedení. Už jsme věděli, že pokud Daník dá, budeme třetí. Soupeř nám ale nervy ulehčil a podruhé netrefil branku. Daník poté svoji penaltu také proměnil. I když se kluci chvilku hádali, než pochopili, že nemusejí kopat všichni, abychom vyhráli, protože se hrálo na tři kola, tak dost brzo jim došlo, že jsme porazili Straky a mohli jsme jít slavit. Třetí místo, pohár, medaile, McDonald´s a krásný dort!

    Pár slov trenéra na závěr
    Chtěl bych zdůraznit, že po celou dobu konání MiniCupu, jsme si žádnou ostudu neudělali. Poděkování tak patří všem klukům, kteří nás minimálně alespoň v jednom kole podpořili.

    Poděkování patří také Petrovi Vokáčovi, který přihlásil B tým, a tak si i kluci o rok mladší mohli užít atmosféru turnaje. Navíc většina ročníku 2008 byla hlavní oporou týmu a předváděla na svůj věk nadstandardní výkon.

    Dále bych chtěl poděkovat nejaktivnějším rodičům, kteří pomáhali s organizací (oblékání, odvoz, starání se o stravu, zapisování výsledků a fandění) Hlavně tedy rodičům Vojty Berana a Vendy Pavla, kteří neprošvihli jediné kolo a byli trenérovi největší oporou. Také rodině Patočkových, kteří dokázali své víkendy přizpůsobit fotbalu a trávili s Eloušem turnaj za B, a s Tobíkem turnaj za A tým. A také Standovi, který pomáhal se zápisy z turnajů a přispěl svýma postřehy a zkušenostmi ke zkvalitnění hry a práce trenéra.

    Pokud budete chtít s námi oslavit tento úspěch, jste zvaní na hřístě v pondělí po tréninku v 18:00, kde kluci budou rozkrajovat nádherný dort z rukou rodičů Tobíka Práška, kterým tímto také děkuji, protože vypadá úžasně a všichni se na něj těšíme.

    S takovým týmem, jaký máme, jsme schopni hrát nádherný fotbal a jít ve stopách starší přípravky, která se dokázala pod vedením Jirky Pospíšila stát mistrem soutěže. Stačí k tréninkům přistupovat zodpovědně, aby se kluci vyvíjeli a mohli jsme postupovat dále. Protože pokud si teď kluci neosvojí práci s míčem a individuální herní činnosti, tak se to těžce dohání a nebude je to bohužel bavit, když uvidí, že ostatní jsou na tom lépe. A věřte, že pokud přijedu z Barrandova na trénink, mám dvě omluvy a sedí tam pouze Vašek, tak z toho nemám dobrý pocit. A někdy když nad přípravou tréninkového týdne trávím hodinu času doma, tak jsem pak smutný. :-(

    Omlouvám se, že jsem se rozepsal, ale chci abyste věděli, že chci pro kluky obětovat hodně, aby se vyvíjeli jak fotbalově, tak pohybově, a vyrostli z nich kluci, kteří budou bojovat, budou se slušně chovat a půjdou za svým cílem, protože to je v životě důležité (tedy prý, z pozice 23letého, prakticky staršího dítěte musím dát na názory starších a zkušenějších)

    Děkuji za pozornost a uvidíme se na trénincích. Datum rozlučky a plánu na prázdniny se dohodneme společně během týdne.

    Daniel Karas