8. kolo - 23. 10. 2010
Derby vyznělo opět lépe pro Lipence

Sokol Lipence B - SK Zbraslav B 3:2 (1:1)

V sobotu se odehrálo derby odvěkých rivalů - Lipenců a Zbraslavi. Utkání se těšilo velké návštěvě fanoušků jak domácího, tak i hostujícího týmu. Ačkoli se zprvu hlasitě ozývali spíše Zbraslavští, byli to nakonec oni, kdo odjížděl domů se svěšenými hlavami. Lipence totiž dokázaly třemi góly v řadě zápas otočit a pokořit soka ze sousedství. Nic ale nebylo zadarmo.

Zápas začal. Míč se kutálel sem tam a nic kloudného, ani pěkného na pohled nikdo nepředváděl. Herní převaha však byla jednoznačně na straně Zbraslavi. Díky jejím systematičtějším útokům se začínala dostávat do vápna. Pákrát jim značně pomohla naše neschopnost si nahrát, natož se spoluhráči ukázat. Nebylo kam, nebylo komu, a tak nezbývalo nic jiného, než se prosadit individuálně. Ani to moc nezabíralo.

Kolem dvacáté minuty jsme se pěkně dostali do šance a vstřelili i branku, ale pofidérní čárový z řad hostů zamával ofsajd. Nic naplat, rozhodčí dal na jeho radu. O pár chvil později se opět potvrdilo pravidlo "Nedáš, dostaneš" lehce poupravené do naší situace, tedy "Dáš, sudí ho ale neuzná a pak ještě k tomu dostaneš". Zbraslavští zahrávali roh, nekvalitní centr Havlíček vyrazil. Bohužel jen na vápno, kde se k němu přihnal jeden z hostů a přes chumel hráčů překonal vyběhnuvšího Havlíčka - 0:1.

Tento stav ale dlouho nevydržel. Hosté usnuli na vavřínech a dovolili Lipeneckým v podstatě z protiútoku okamžitě srovnat. Paradoxně jsme taky vstřelili vyrovnávací branku po rohovém kopu. Pěkně kopnutý míč letěl od rohového praporku na malé vápno. Protivníkův gólman možná situaci trochu podcenil a nešel centru vstříc. Naskakující Marek Vokurka ještě minul, ale za ním se skrývající Petr Stauch už se hlavou trefil. Prosadil se tak jeden z nejmenších hráčů v poli - 1:1.

Tím se dostali do sedla domácí a začali se mnohem více tlačit dopředu. V celku pohledné akce pak ale vždycky ztroskotaly na koncové přihrávce. Když se i ta povedla, nikdo ji nedokázal zužitkovat. Podobně na tom byli i soupeři. Jejich akce jsme však často nevědomky zakládali. Nebýt důrazné trojice Havlíček - Činovec - Rulík, mohlo být vše jinak. Do poločasové pauzy však nic převratného - stav zůstal nerozhodný.

Druhá půle začala podobně jako ta první. Série nakopávaných balónů prověřila zadní řady, ale žádný se neuchytil. Vypadalo to všelijak. Nijaká mezihra nám nedovolovala pomýšlet na výhru, a to i přesto, že se naší útočníci docela slušně činili. Byli ale samotní.

Pak ale vyšla spásná hvězda. Kapitán Martin Barva se hnal za svým již sedmým gólem za béčko v podzimní části. Jeho snahu ve vápně pak přerušil drobným háčkem jeden ze soupeřových obránců. Přestože faul nevypadal nijak zákeřně, rozhodčí ukázal na penaltu. Zfaulovaný vůdce lipenecké rezervy se postavil k míči na puntíku a desítku proměnil - 2:1.