18. kolo - 9. 5. 2010
Branky naservírované na stříbrném podnose

ABC Braník B - Sokol Lipence B 8:2 (2:1)

Tak jak bylo minulý týden předestřeno, tak se i stalo. Vedoucí tým soutěže přejel lipenecké béčko naprosto s přehledem a dal velmi jasně najevo, že to letos myslí s postupem výš skutečně vážně. Aby lipenečtí "specialisté" na fotbal hned prohru neodsoudili, je třeba dodat, že výkon ze strany Lipenců nebyl vůbec špatný, ba právě naopak. Nebýt několika vysloveně darovaných gólů a spousty neproměněných příležitostí, měl byl s námi soupeř jistě mnohem větší problémy.

Braník hned od začátku dirigoval hru a točil naše hráče tak, že si mohli skoro hlavy ukroutit, jak místy nevěděli, kam se vrhnout dřív. Protihráči o sobě věděli a hráli v podstatě poslepu. Havlíček musel už po pár vteřinách zahřívat rukavice a položit se na zem, aby nepustil hned první útok za svá záda. Odolávali jsme, jak jen to bylo možné - ze všech sil.

Když už jsme si začali zvykat na tlak a pomalu vystrkovat růžky, udeřil Braník poprvé. Po jedné ze střel vyrážel Havlíček na roh. Exekutor si zřejmě spletl rohový kop s klasickou standardkou z pole a k překvapení všech bránících hráčů zatočil míč rovnou od praporku na zadní tyč, od které se odrazil přímo do sítě. Naše zbytečná chyba, darovaný gól číslo jedna - 1:0.

Pak následoval darovaný gól číslo dvě. Od toho prvního neuběhlo ani pět minut a už bylo znovu třeba klopit zrak k zemi. Havlíček zastavil jednu z akcí a rozehrával středem pole přímo na Honzu Cikrta. Ten jej ale místo posunutí do běhu jen nemotorně zašlápl a ztratil balanc. V momentě se zjevil legionář z druhé strany barikády a vystřelil. Nepřipravený "Háza" se sice blýskl perfektní robinsonádou, leč efekt to mělo minimální - sáhnul si, ale balón nezastavil - 2:0.

Teď vše nasvědčovalo odevzdanému výkonu, nulové motivaci a naprosté rezignaci; ostatně tak jako vždy při neúspěchu. Jenže opak se stal pravdou - Lipence zaťaly do Braníku drápy a začaly si míč dávat do nohy pěkně po zemi. Vše posléze přineslo své ovoce. Čech zatáhl po krásné přihrávce z obrany míč podél pravé čáry a centroval na zadní tyč. Tam si naběhl Kovalčík a hlavičkou ještě vracel na volného Vejvodu, který už nemohl jinak, než nabídnutou šanci proměnit - 2:1.

V zápětí ohlásil rozhodčí hvizdem pauzu a ne jednomu z Lipeneckých probleskla hlavou myšlenka na senzační bod. Vše ještě navíc bylo podpořeno faktem, že na druhou pětačtyřicetiminutovku měly do hry zasáhnout posily z áčka. Vypadalo to vážně nadějně. To, co se pak odehrálo, si nikdo před přestávkou nepřipouštěl - nejdříve obrovská euforie z vyrovnání, pak ale extrémní úpadek a zklamání.

Druhé dějství započala mírná převaha hostů, na kterých bylo znát odhodlání ke srovnání stavu. Míč brouzdal lehce namoklým trávníkem od jednoho k druhému a kombinace jen kvetla. Nedlouho od začátku druhého poločasu se ze středu pole po rychlé výměně míče dostal do brejku Honza Cikrt. Ve vápně udělal golmanovi kličku, ten ho ale smetl rukama a byla z toho penalta. Kdo jiný než Martin Barva by se na podobný zodpovědný úkon hodil lépe. Postavil si míč, rozběhl se a k ranou tyči vyrovnal - 2:2.

Nádherný sen se začal pomalu naplňovat, nebyl ale všem soupeřovým akcím konec. Braničtí o pár desítek vteřin strhli vedení zase na svou stranu pěknou kombinací středem pole - 3:2. Jenže pak přišly dva klíčové okamžiky zápasu. Nejprve Martin Barva při protiútoku neproměnil tutovku, kdy byl osamocený před gólmanem a pak si stoper Činovec zatančil s jedním z domácích útočníků "nedovolený čardáš", čímž zařídil penaltu. Havlíček vytipoval špatnou stranu - 4:2.

Pak už to šlo s Lipencemi s velmi příkrého kopce a sen se začal pomalu rozplývat. Přímý kop, lob z půlícího kruhu, průnik středem, útok po křídle a skóre neodpovídající průběhu zápasu bylo na světě - 8:2.

Závěr utkání ještě provázely neshody, až musel arbitr hned několikrát, naprosto nezvykle, vytahovat červenou kartu, a to v poměru dvě ku jedné pro soupeře (i v tomto ohledu jsme dostali na frak). Právě ta jedna padla na brankaře Havlíčka, takže se do branky na posledních pár minut musel postavit Činovec. Od té doby už se nic nezměnilo. Konec, šmitec.

"Bylo to pěkný, dobře se na to koukalo. Je jen škoda, že jste nechali Braník dát tolik gólů," pronesl po utkání rozhodčí, jenž pískal vskutku znamenitě a nestranně. Měl pravdu - za prohru si můžeme sami. Branky servírované na stříbrném podnose by nevyužil jen blázen. Generálka na derby se Zbraslaví tedy moc nevyšla, Braníku se podařilo přetrhnout naši šňůru beze ztráty bodu a rozehnat náš bláhový sen. Nám tedy nezbývá nic jiného, než příští týden překvapit, tak jako první poločas proti vedoucímu týmu. Přijďte nás podpořit a podívat se. Zas tak daleko to není...

Sestava: Havlíček - Puchmajer (46. Chroustovský) , Činovec, Císařovský P., Pokorný (60. Hlava) - Čech (46. Týč), Cikrt, Kovalčík, Madej - Vejvoda, Barva (C)
Branky: Vejvoda, Barva
(tk)