15. kolo - 2. 4. 2018 Krásné tři branky znamenají cenné tři body
1999 Praha - Sokol Lipence 2:3 (1:0)
Na dobře připraveném trávníku v Nuslích jsme chtěli potvrdit vítězství nad Modřany. Nakonec se to povedlo a naše šňůra výher v mistrovských utkáních tak pokračuje čtvrtým vítězstvím, které je o to cennější, že soupeř byl tentokráte skoro kompletní, na rozdíl od minulého týdne, kdy dostal čtyři góly od Radotína.
První poločas se hrál poměrně opatrný fotbal bez výraznějších šancí. Z naší strany snad jen střely Ivana Haška a Zdeňka "Kukyho" Koukala z trestného kopu, které skončily vedle domácí kasy, znamenaly nějaké nebezpečí pro dvoumetrového Lišaníka v brance domácích.
Bohužel jsme ale inkasovali my - a to z ojedinělé šance domácích, když míč propadl k hráči Chačaturovovi, který přesnou střelou z přibližně 25 metrů chytře přehodil Tomáše "Nelidu" Poula. Nelida byl poměrně hodně venku z branky a na míč jednoduše dosáhnout nemohl.
Jinak byl první poločas vyrovnaný, nicméně pro zhruba 80 diváků, z valné většiny z Lipenců, poměrně klidný, neboť se hrálo spíš mezi čtverci a obrany byly dobře organizovány.
"Je to jen 1:0, tak na ně vlítnem a otočíme to," řekl o půli v kabině zkušený Kuky a předznamenal tak obrat v zápase.
Začali jsme se tlačit do útoku a najednou nás bylo všude plno. Bohužel v 52. minutě jsme museli nuceně střídat, když Ivana "Šéfu" Šefaru píchlo ve stehenním svalu. Pak to ale již přišlo. V 59. minutě posadil právě Kuky míč na hlavu Robase Poula a ten krásnou hlavičkou za tyč, na kterou ani domácí dlouhán v bráně nedošmátl, vyrovnal na 1:1.
Za dvě minuty padla snad nejhezčí branka zápasu, to když Jirka "Chroust" Chroustovský našel dlouhým balonem přesně Kukyho a ten přímo z voleje z mírného úhlu za hranicí velkého vápna z běhu napálil míč dělovkou do sítě. Gólman domácích neměl nejmenší šanci reagovat a my vedli 1:2.
Bohužel hned v 63. minutě soupeř podnikl kontr, přečíslil nás a soupeřův hráč míč předložil před naší prázdnou kasu hráči Vejražkovi a bylo to 2:2. Škoda, vedli jsme jen chvilku.
I pak se ale hrál dobrý fotbal, utkání bylo typicky remízové, ale více šancí jsme měli my. Ivan Hašek bohužel z trestného kopu trefil jen zeď domácích hráčů. Utkání se chýlilo ke konci a já si opravdu přál odvézt si z tohoto těžkého zápasu cenný bod za remízu.
Naši hráči na hřišti byli ale opačného názoru, chtěli vyhrát. A ono se to povedlo! Pepa "José" Vladyka dostal minutu před koncem hezkou přihrávku od Robase, míč si zpracoval a prudkou střelou k tyči korunoval dobrý výkon našeho týmu. 3:2. Za dvě minuty se ozval hvizd dobře pískajícího arbitra a my mohli jít slavit...
Potěšujících je hned několik věcí. Střílíme branky a je vidět, jak citelná byla pro nás na podzim neúčast Robina. Dále pak máme silnou lavičku, když přes sérii zranění na lávce sedělo hned šest hráčů, když kamarádům chtěl pomoci v případe nouze i zraněný Pajas Vodrážka. I když se všichni na hřiště nedostali, patří jim velký dík. Dále pak jsme ukáznění a nikdo zbytečně neoslabí mužstvo vyloučením. Vyrovnali jsme se i s pro naše hráče nepříjemným termínem, tedy Velikonočním pondělí. Tak teď jen, aby nám to vydrželo.
