A tým
13. kolo - 19. 11. 2016
Body z bahenní lázně nakonec patřily nám
SC Radotín - Sokol Lipence 0:2 (0:1)
Tak vypadá opravdová radost vydřená z bláta. Kluci si po zápase smlsli a dali si klouzačku po břiše. Správce nebyl rád...
Třetí zápas po sobě jsme vyhráli a dokonce bez obdrženého gólu! A tentokrát to bylo přetěžké. V Radotíně, na hřišti jednoho z favoritů na postup, na skoro neregulérním terénu...
Kaluže na hřišti před začátkem utkání
Ano, hřiště bylo skutečně skoro neregulérní a kdyby se mohlo hrát na nové soupeřově umělce (nemohlo, není zkolaudována), možná by zápas vypadal jinak. Ale to jsou "kdyby", naši borci podali výborný a bojovný výkon, který korunovali třemi body a závěrečným sklouznutím po břiše směrem k tleskajícím divákům, kterých bylo o poznání více lipeneckých, než radotínských. Ale popořadě...
V konečně skoro stabilní sestavě jsme se postavili soupeři, kterému patřilo třetí místo a který na nás vlétl hned od začátku. Terén byl však opravdu těžký, hráči se někdy jen stěží drželi na nohou. Bylo to zkrátka o bojovnosti a šancí bylo pomálu. V cca 30. minutě se opřel soupeřův hráč do míče a do branky se navrátivší Tomáš "Nelida" Poul měl co dělat, aby míč vyškrábl z pod břevna své svatyně.
Brankář Radotína skočil vlevo, míč z nohy Ivana Haška šel vpravo. Vedeme 1:0
Následující roh také "zaváněl" gólem do naší sítě, stačili jsme však míč odklidit do zámezí, což byl ostatně mnohokrát viděný jev v tomto utkání. Jinak šance v první půli skoro nebyly a oba celky se již spíše chystaly do kabin, když dostal míč do tahu Pepa Vladyka, posunul si ho do vápna a při střele byl nekompromisně sestřelen domácím obráncem. Žlutá karta a penalta, ke které se postavil Ivan Hašek, který vyčkal, až si gólman nakročil doleva a poslal míč na opačnou stranu. Současně zazněl hvizd a my šli do kabin s nečekaným vedením 0:1.
Pokyn do druhé půle byl jasný, "nezalezem" a budeme hrát dál aktivně. Soupeř chtěl pochopitelně vyrovnat a zvyšoval obrátky. Několikrát se vyznamenal náš gólman, ostatní jezdili po zadku a s vervou bojovali o tak potřebné body.
Domácí dokonce vyrovnali, to Tomáš vyrazil míč jen před sebe a dorážka už skončila v síti, jenomže postranní sudí správně postřehl, že skórující hráč využil svého ofsajdového postavení a gól tudíž nemohl být uznán. Stejně jako jsme nachytali do ofsajdové pasti útočníka domácích, který hlavičkoval do břevna.
Soupeř měl v tu chvíli opravdu více ze hry a jeho střely jen těsně míjely naše tyče, pokud je nepokryl náš gólman. Pak jsme ovšem udeřili opět my. Robin sklepl míč na Pavla "Pajase" Vodrážku, ten se prodral podél pomezní lajny k soupeřově šestnáctce a naservíroval míč zpět Robasovi, který usměrnil míč z malého vápna, s tečí domácího gólmana, do radotínské sítě. Takový gól "a la Lafata" na 0:2, ale znamenal prakticky potvrzení vítězství.
Soupeř pak měl ještě dvě šance, ale jeho střely se nevešly mezi tyče a my si odvážíme tři body, neskutečně cenné. Hřiště po zápase vypadalo spíše jako po orbě...
Takže třetí vítězství v řadě, z toho dvakrát venku, vždy s čistým kontem. Kdo by to byl řekl. Každopádně všichni bojovali jako lvi a body jsme si zasloužili. Nicméně boj nekončí, jaro bude samozřejmě těžké.
Sestava: T.Poul - Vodrážka (C), K.Vladyka, Chroustovský, Šalamoun (89. D.Čech) - J.Vladyka (80. Týč), Krejzar, Hašek, Šedivý (68. Šetka), Cikrt - R.Poul
Branky: Hašek (pen.), R.Poul
(krb)
|
