14. kolo - 24. 3. 2013
Start jara se povedl: Tři body z větrné hůrky

Slavoj Podolí B - Sokol Lipence 1:2 (1:2)

V novém kalendářním roce nám ještě nebylo přáno hrát v kompletní sestavě. Po zimním turnaji a sérii přípravných zápasů se absence přenesly i do prvního mistráku. Nefotbalové a nepracovní zranění Robina Poula a nemoc Radka Šedivého nám příliš radost neudělaly. Takže jsme na nepříliš kvalitní umělku soupeře, kde se nám dlouhodobě výsledkově nedaří, zavítali opět nekompletní. Radost nám neudělaly ani velká zima a neustále se točící ledový vichr, který ztěžoval rozhrávání standardních situací (míč prostě nestál na místě) i výkopy brankářů. V tomto ohledu však byly podmínky pro oba mančafty stejné.

Začali jsme ale dobře. Na poslední chvíli povolaný žolík Martin Barva se objevil hned ve 4. minutě sám před soupeřovou brankou, bohužel jeho střela z mírného úhlu šla těsně mimo, avšak dobíhající Honza Cikrt míč dostihl ještě před brankovou čárou a chtěl ho zahrát zpět před branku. V tu chvíli přišla nemilosrdná kosa soupeřova obránce. Penalta byla jasná a Ivan Hašek si s exekucí věděl rady. 0:1.

Bohužel o 10 minut později jsme se galantně přiznali k rohu, soupeř jej zahrál a po následném závaru nezbylo Martinu Rakovi než faulovat a penalta se tentokrát kopala proti nám a se stejným efektem = 1:1.

Pak jsme převzali otěže zápasu my. Kvalitní rohy z Barvičovy kopačky nacházely naše nabíhající hráče, zejména hlavy Jirky Chroustovského volaly po brance. V gólové šanci se ocitl i sám Barvič, ale zastavil ho (možná s faulem) soupeřův brankář. I domácí šak hrozili, zejména ze standardek ze strany, které servíroval na hlavy svých spoluhráčů kapitán a komentátor ČT David Kozohorský, naštěstí bez gólového efektu.

Zhruba po půlhodině hry jsme ovšem udeřili. To se míč odrazil za vápno opět k Ivanovi Haškovi a ten z 20 metrů propálil vše, co mu stálo v cestě, brankář domácích spatřil míč až ve své síti a my vedli 1:2. Následoval trestňák našeho kapitána Halgaše, který se otřel bohužel jen o vrchní síť soupeřovy branky. Škoda...

Pak jsme měli víc štěstí než rozumu, když po dalším centru do naší šestnáctky Tomáš Poul vyboxoval míč jen do Martina Raka a od něj se míč odrazil na malé vápno, kde osamocený hráč soupeře před naší prázdnou brankou trefil jen tyč. Uff!