A tým
16. kolo - 7. 4. 2012
Vítězství domácích zrežíroval pomezní Vála
SK Střešovice B - Sokol Lipence 3:2 (0:2)
Byť jsme si za výkon ve druhé půli vyhrát nezasloužili, bod za celý zápas ano. Proti byl však mladý pomezní rozhodčí Vála. Ale postupně.
Začali jsme na umělce domácích, kde se nám tradičně nedaří, dobře. Již v 10. minutě po skrumáži byl nastřelen do obličeje Ivan Hašek, od nějž se ale míč odrazil k Martinu "Barvičovi" Barvovi, který nekompromisně prostřelil domácího gólmana z hranice velkého vápna a my vedli 0:1.
Ve 20. minutě se vydal na výlet bek Petr Stauch, přihrávkou našel Honzu "Tyčku" Týče a ten zas na zadní tyči opět Barviče, který z bezprostřední blízkosti do víka zvýšil na nadějných 0:2. V těchto okamžicích zápasu jsme byli lepším týmem, vzorně jsme si přihrávali, pozorně přistupovali k soupeři a zodpovědně bránili. Soupeř, pravda, nastřelil hlavou tyč, ale na víc se nezmohl. My jsme navíc mohli rozhodnout zápas, to když na trestný kop Martina Barvy ze strany na přední tyč naběhl Ivan Hašek, míč lízl a ten skončil kousek vedle tyče domácích. Do kabin se tak šlo za stavu 0:2 pro nás.
Ačkoli trenéři hráče o přestávce upozorňovali, že na nás domácí "vlítnou", nebylo to nic platné. Inkasovali jsme hned ve 2. minutě. To se do vápna zhruba na desítku snášel centr, Tomáš "Nelida" Poul v naší bráně se vydal pro něj, nicméně domácí útočník byl rychlejší a hlavou jej přehodil a snížil tak na 1:2. Škoda, kdyby Tomáš zůstal na lajně, vzal by si hlavičku tzv. "do zubů".
Ale ještě nic nebylo ztraceno, stále jsme vedli. Bohužel v cca 70. minutě bylo srovnáno, když poměrně nízký soupeřův centr do naší šestnáctky stačil (snad zády), usměrnit hráč domácích v pádu a tísni do naší kasy. Bylo srovnáno na 2:2, co však bylo horšího, úplně jsme v těchto fázích odpadli. Navíc pak začal úřadovat pan Vála na lajně. Chroustovský se zcela čistě dostal před útočníka domácích, ten se však o něj opřel a upadl. Píšťalka zkušeného sudího Janduse zůstala logicky němá. Pozemní Vála ovšem tak vehementně asi pět vteřin mával na hlavou praporkem, že se hlavní rozhodl jej vyslyšet a přece jen pentli písknout. Marné byly protesty celého klubka našich hráčů (m.j. tak naštvaného kapitána Vláďu Halgaše jsme dlouho neviděli), k penaltě se postavil brankář domácích a nedal Nelidovi v naší brance šanci. Nutno říci, že pomezní Vála šel po našich hráčích od začátku.
Hned poté frustrovaný Vláďa Halgaš snad úmyslně srazil domácího hráče (toto byla penalta), nicméně nyní sudí Jandus penaltu nezapískal, ač situaci viděl (zřejmě kompenzace). Do konce však zbývalo ještě cca 15 minut. Otevřeli jsme hru a měli i šance. Barva měl míč na dlouhou nohu, a tak mu gólman stačil míč vyrazit, průnik Ivana Haška do šestnáctky soupeře skončil střelou opět těsně vedle. Pak jsme dokonce vyrovnali, když Tomáš Císařovský nastřelil ve skrumáži tyč a míč se od ní odrazil do branky domácích. Opět zaúřadoval, tentokráte druhý pomezní, který mávl ofsajd, který ovšem pravděpodobně nebyl. I soupeř si vytvořil šance, nastřelil další tyč, ale stav již zůstal nezměněn.
Slov, kterých si musel vyslechnout pomezní po zápase, bylo "neúrekom". To, že za ně neobdrželi naši hráči, ale i trenéři, od hlavního sudího jakoukoli sankci, dokládá jediné. Pan Jandus se se signalizací svého nezkušeného kolegy neztotožnil, sice jej podržel, ale to bylo vše. Zajímalo by nás, co mu však řekl v šatně.
Celkově lze říci, že jsme ve druhém poločase propadli, nicméně takovouto prohru jsme si nezasloužili. Za všechny komentáře snad uvedu jen to, že po zápase se setkali staří známí z malé kopané Honza "Krbec" Kerbach a Honza "Malík" Ander, jehož syn obléká dres domácích, a na otázku Krbce "Máte tohle zapotřebí?" padla odpověď: "To víš, tady se nevyhrává."
Sestava: Poul - Stauch (70. Melich), Halgaš (K), Chroustovský, Šedivý - Týč, Vokurka (60.T. Císařovský), Hašek, Cikrt - Barva, Witberger
Branky: Barva 2
(krb)
Komentář trenéra Luboše Petreje
Po ukončení zápasu ve Střešovicích a následném rozhovoru s Márou Vokurkou a dalšími hráči jsem si uvědomil, že nadšení, které nás dokázalo vybudit proti Modřanům, a výhoda domácího hřiště jsou sice plusy, ale dlouhodobě nás nespasí proti neustále se zlepšujícím našim soupeřům. Podle mého názoru je naší velkou výhodou věkové rozpětí hráčů, kde se snoubí zkušenost s mládím, ale Střešovice nám ukázaly naši slabinu.
Pokud se podíváme na první poločas, nelze mu nic vytknout. Soustředěnost, rychlá a přesná hra, která dostala soupeře pod tlak a přinesla výsledek v podobě dvou vedoucích gólů.
Druhý poločas zaslouženě ovládli hráči Střešovic, kteří nás (v průměrném věku cca 23 let) dostali pod tlak a my jsme nedokázali vůbec hrát hru, na které jsme se o přestávce domluvili. Prostě jsme na to fyzicky nestačili. Bohužel naší slabinou není herní ani technická vyspělost hráčů (ta byla lepší než u Střešovic; první poločas to jasné ukázal), ale bohužel fyzická nedostatečnost, která dovolila našemu soupeři nepřetržitě "bušit do naší obrany", dostat nás pod tlak a tím vyrovnat a na závěr otočit skóre zápasu.
Dnešní moderní fotbal je hra, která je důrazná a velmi rychlá, hráče nutí se rychle orientovat, reagovat a hrát do předu i zpět. Bez patřičně fyzické připravenosti, kterou jinde než na tréninku prostě nejsem schopen získat, nemáme proti týmům, které kvalitně trénují 3x týdně, prostě šanci (navíc pokud v mládežnickém týmu hrály přebor jako právě Střešovice). Je opravdu velká škoda, že pouze jediná věc, že pořádně netrénujeme, nás připravuje o body.
Pokud je pěkně počasí jako v úterý, sejde se nás 15 hráčů. Pokud je zataženo jako ve čtvrtek, přijde 6 hráčů. Proto ve čtvrtek trénink nebyl, protože nemá smysl připravovat trénink pro méně než 8 hráčů (přesto děkuji těm, co přišli). Navíc někteří hráči komentují, že naše tréninky jsou bez nasazení (pouze cituji). Prostě trénovat dvakrát týdne je minimum i na naši krásnou soutěž.
|
