A tým
7. kolo – 3. 10. 2010
Sokol Lipence – Sokol Řepy 1:1 (0:1)
Bezprostředně před utkáním s dosud druhými Řepy si celé A mužstvo a realizační tým na hráčské schůzi vyříkali názory. Padala slova jako bojovnost, hecování se, vyvarování se individuálních chyb atd. Výsledek to přineslo, přerušili jsme sérii neúspěchů a i když to na domácím trávníku přineslo jen bod za konečnou remízu, tak snad lze říci, že jsme se odrazli k lepším zítřkům…
Utkání výborné úrovně (na tom se vzácně shodli diváci i aktéři) přineslo hned od počátku šance na obou stranách. Nejprve hostující útočník nechytatelnou přízemní křížnou střelou orazítkoval tyč Kerbachovy branky. (Tomáš Poul snad bude moci po zranění nastoupit už příští zápas), poté hned z protiútoku Zdeněk Scheib krásně napřáhl a trefil rychle padající střelou břevno hostujícího týmu!
Chvilku trvalo, než jsme si zvykli na způsob hry soupeře, který vytrvale vrchem hledal za našimi stopery nabíhající útočníky. To se nám také stalo osudné, když po jedné takové akci Radek Šedivý v pádu odvrátil míč jen před nabíhajícího útočníka Řep a ten bombou pod břevno nedal veteránovi Kerbachovi šanci. 0:1. O pár minut později se situace opakovala, tentokrát ale náš brankář střelu zblokoval. Naše aktivní hra vyústila v šance. Tu nejhezčí předvedli Radek Šedivý, který zleva od lajny krásně nacentroval a Petr Macků se skvěle položil z voleje do rány. Bohužel přestřelil. Další pokusy něco pochytal hostující gólman. Do kabin jsme tedy odcházeli s jednogólovým mankem.
Druhou půli jsme začali náporem „na komíny“. Naši hráči nechávali na hřišti všechno, za všechny je nutno pochválit ve středu zálohy hrajícího Cikrta a na předstoperu Marka Vokurku, jehož hlavy a hra tělem byly vynikající. Ve zhruba 60. minutě agilní Cikrt pronikal do vápna a byl zezadu sražen, za což byla správně odpískána penalta a nesprávně udělena jen žlutá karta. Milda Witberger se v penaltách obvykle nemýlí a nebylo tomu jinak ani teď – srovnáno na 1:1.
Soupeř se ovšem nesoustředil jen na bránění a chtěl, podobně jako my, vyhrát. Výsledkem bylo několik standardních situací a rohů, které jsme přestáli. Naopak jsme mohli rozhodnout my, Petr Macků se řítil na soupeřovu bránu, bohužel zvolil ještě kličku navíc a o míč přišel. Po jeho vystřídání se snažil rozhodnout i Martin Barva, ale nepodařilo se. Tři minuty před koncem se k míči na vápně soupeře dostal Marek Vokurka a bombou minul soupeřovu branku sotva o půl metru. Škoda, to by byl hřebíček do rakve řepských hráčů…
Po utkání byl (tentokrát hrající) trenér Kerbach spokojen. „Hráli jsme dobře, bojovali jsme. Vyrovnali jsme se i s absencemi opor Poula, Chroustovského a Tomáše Císařovského. Dnes zaslouží pochvalu všichni, když takto budeme bojovat příští týden proti Chuchli, musí to přinést ovoce“.
Sestava: Kerbach – Stauch, Halgaš, Vokurka, Šedivý – Melich (46. Tůma), Cikrt, Scheib, Tatar (60. Týč) – Petr Macků (75. Barva), Witberger
Branka: Witberger (pen.)
(krb)