Jako když hrají leklé ryby proti štikám

21. kolo – 28. 5. 2011

Sokol Lipence B – SK Střešovice C 2:5 (0:4)

V posledním utkání sezóny se domácí Lipence za velmi parného počasí protrápily k prohře. Proč protrápily – no jednoduše nikdo nemohl a nikomu se nechtělo hrát. Fakt, že jsme v posledních deseti minutách dokázali vstřelit dvě „kontaktní trefy“, už nám byl platný jak mrtvému zimník. Tento fotbalový ročník tedy skončilo lipenecké béčko opět s pětigólovým přídělem jako ten minulý.

Netřeba si nalhávat – soupeř byl od začátku lepší, což dal vědět hned dvěma rychlými góly v prvních deseti minutách. Pak se Lipenečtí nechali zamknout na vlastní polovině a po jejich útocích jako když utne. Do poločasu stihly hostující Střešovice přidat ještě dvě branky a domácím se zbořil domeček z karet – tohle se dohnat nedá.

Střešovičtí jako by měli třetí plíci – všude byli dřív, v soubojích byli rychlejší a jejich kombinace, ať už vzduchem nebo po zemi, byla téměř bezchybná. Na nás padla deka a začali jsme se mezi sebou hádat, což samozřejmě taky moc k týmovému duchu nepřispěje.


Hra leklých ryb proti nadupaným štikám pokračovala i ve druhém dějství. Soupeři se sice unavili a zápas už jen dohrávali, i tak ale dávali lipeneckým hráčům najevo, že se se svým laxním přístupem daleko nedostanou. Výpomoc a vzájemné dolpňování našich tří řad by se daly přirovnat k semaforu – když svítí zelená, nesvítí červená a oranžová, když pak svítí červená a oranžová nesvítí zase zelená – a tak pořád dokola.

Když se pak hosté dostali do sítě popáté, bylo to skoro na kontumaci, která by jako jediná zkorigovala konečné skóre na pouhých 0:3 ve prospěch Střešovic.

Pak ale přišla nečekaná rána – zmrtvýchvstání našeho béčka korunoval pár minut před koncem zápasu kapitán Barva – hosté tak neudrželi čisté konto, což jim malinko zkřivilo obličeje. Pár chvil na to se ještě z blízka prosadil i Pavel Macků a skóre bylo „už jen o tři“. Na zvrat bylo už ale pozdě, protože takřka hned na to odpískal rozhodčí o tři minuty dřív konec posledního utkání sezony, konec lipeneckého trápení.

Nyní můžeme bilancovat proběhnuvší sezónu – nutno přiznat, že se jaro o bod vydařilo lépe než podzim. Dále si můžeme s čistým svědomím říct, že se naše výsledky v devadesáti procentech nemusely odvíjet od přítomnosti hráčů z áčka. Deváté místo je nakonec vcelku pěkné postavení a doufejme, že se áčku podaří záchrana a že se příští rok opět popereme se stejnými soupeři.

Sestava: Cajthaml – Hlava (46. Pokorný), Činovec, Kosík (46. Císařovský P.), Kovalčík – Madej, Barva (C), Rulík, Lepšík (60. Antoš) – Pavel Macků, Procházka

(tk)