Na šance remíza, na góly krutá prohra

A tým

Příprava – 8. 8. 2010

Sokol Lipence – 1999 Praha 1:5 (0:2)

Do druhého přípravného zápasu už na trávník vyběhla téměř kompletní sestava A týmu (i s posilou Markem Vokurkou, který usiluje o přestup). Ve hře to bylo více než vidět. Oproti minulému týdnu jsme sice podali mnohem lepší výkon, avšak výsledek zůstal skoro stejný – branky stříleli hlavně hosté. Utkání, které celou dobu vypadalo vcelku vyrovnaně, nakonec skončilo ne úplně šťastně. Naši střelci se trápili a tak jediný, kdo zaznamenal čestný úspěch lipeneckých barev, byl kapitán Halgaš.

Málokdo by po zhlédnutí průběhu nedělního přáteláku řekl, že to bude o tolik. Na rozdíl od předtýdenního „hledání ztracené formy“, se nyní Lipence skvěle dokázaly soupěři vyrovnat v soubojích i v minule děravém středu pole. Míč se tak většinově posunoval jen od vápna k vápnu, kde ho pak každá z obran dokázala uklidit mimo hrozící nebezpečí.

Standardní situace tak byly v podstatě jedinou možností, jak se dostat přímo do šestnáctky a ohrozit góllmana. Jedna z nich se povedla hostujícímu týmu ve 30. minutě. Rohový kop směřoval na penaltu, tam ale skrz všechny naskakující propadl až na volného hráče, jenž poměrně vysokým koníčkem nasměroval balón skoro do šibenice. Poul byl bez šance – 0:1.

O pár minut později Lipenečtí trestuhodně nevyužili příležitost ke srovnání. Po Poulově vyhození se k míči dostal Petr Macků a svým obvyklým způsobem doběhl s míčem až skoro do branky. Z hranice malého vápna nahrával na volného, ale v nepříliš dobré pozici se nacházejícího, Vítka Mázdru. Ten se tak snažil, seč mohl, aby špičkami kopaček v nepohodlné situaci téměř ležícího střelce umístil míč do odkryté branky. Hostující brankař se však stihl přemístit a tuhle stoprocentní šanci zlikvidoval. „To se musí dávat,“ zaznělo pak smutně z naší poloviny.

Těsně před poločasem ještě ale stihl udeřit soupeř. Křížný centr zprava doleva přelétl přesně střední obranu a dosedl k nohám útočníka. Ten si jej krkolomně zpracovával, čehož se snažil využít Tomáš Kovalčík. Po neobratném pádu obou dvou do území velkého vápna ukázal rozhodčí, možná trochu přísně, rovnou na desítku. Brankář Poul šel bohužel na opačnou stranu než míč – 0:2.

Do druhé poloviny musel domácí kádr provést vynucenou změnu. Tomáš Melich nadále nechtěl pokoušet zranění kotníku, které si přivodil při jednom ze soubojů, a dále zápasu jen přihlížel.

Začátek druhého dějství byl ve znamení Lipenců. Pomalu, ale jistě zaháněly protivníka hlouběji a hlouběji na jeho polovinu. Jenže střely z dálky mířily mimo a kombinaci v okoli velkého čtverce dokázali hosté vždy rozmělnit. Nakonec to byla Praha 1999, kdo znovu udeřil. Z nevinné akce, kdy se ze strany přes střed pole dostal najednou hostující hráč do ouzkých, se opět vyklubala branka. Mezi čtyřmi zadáky, jež jej obklopovali jako čtvercová ohrada, neztratil hlavu a velmi povedeným obstřelením trefil míč přes Poula znovu téměř do šibenice – 0:3.

Pak ale konečně přišlo zadostiučinění za veškerou snahu a nepovedené akce. Po jednom z brejků se k poskakujícímu míči dostal kapitán Halgaš a bez prodlení a okolků jej napálil přímo pod břevno – 1:3. Hned v zápětí to mohlo být už jen o gól. Tatar zahrával přímý kop, rána se odrazila od tyče, byla však ztlumena tečí od brankaře. K odraženému míči se opět nachomítl Mázdra, ale z úhlu nedokázal zamířit přesně. Za stavu 2:3 by se jistě hrálo lépe – škoda.

Pak přebrali režii zápasu znovu hosté. Po levé straně se v přečíslení dokázali prokličkovat celou žlotomodrou zátarasou a podél Poula zvýšit už na 1:4. Vypadalo to prachbídně, ale na snahu Lipeneckých o návrat do zápasu měl tento fakt mizivý vliv. Dál jsme se hnali na soupeřovu polovinu. Mezi další možné střelce se mohli zapsat znovu Mázdra, který zblízka, tísněn obránci nedal, Scheib, jenž prokličkoval až před brankáře, ale nedokázal zvednout balón nad „lapačku“, a i Hlava, jehož akce také nakonec vyzněla naprázdno.

Poslední podpis na gólovou smlouvu nedělního utkání přidal, znovu těsně před koncem druhé půle, bohužel znovu hostující tým. Po rohovém kopu se k míči dostala bílá přesila a po dráze hráč – břevno – hráč – tyč – hráč – gól se uzavřel účet zápasu na konečném stavu 1:5, čemuž přůběh rozhodně nedpovídal.

O pár desítek procent lepší výkon než proti Řeporyjím, větší penzum vytvořených akcí, ale miniaturní úspěšnost při jejich proměňování. Tak by se dal shrnout zápas proti našemu protivníkovi z I.B třídy. Doufejme, že při plně nabité sestavě i s chybějícími Týčem, Šedivým a Cikrtem jim pak na podzim i na jaře dokážeme vytřít zrak.

Sestava: Poul – Stauch, Chroustovský, Halgaš (C), Melich – Macků, Scheib, Vokurka, Tatar – Witberger, Mázdra
Střídačka: Hlava, Barva, Kovalčík (střídalo se hokejově)
Branka: Halgaš

(tk)