Pepa Vladyka: Těším se jak malej kluk! (13. 7. 2016)

Další z odchovanců lipeneckého fotbalu, který se v žákovském věku vydal vyzkoušet vyšší soutěže, neodolal vábení kamarádů a vrátil se na "rodný trávník".

Pětadvacetiletý Pepa Vladyka po angažmá v Dukle Praha, Přední Kopanině, Zbuzanech a Hostomicích přestoupil zpět do Lipenců a bude velkou oporou áčka. Před sezónou jsme s ním proto připravili rozhovor.

Jsi zpátky po 13 letech. Jak si pamatuješ na začátky v Lipencích?
Na začátky v Lipencích vzpomínám jen v tom nejlepším. Trénoval nás Mirek Malý a začínali jsme tady všichni spolu. Co pamatuju, tak Ráďa Šedivý, Tomáš Poul, Robas a další... Pája Vodrážka tenkrát bydlel na hřišti, takže jsme tam byli pořád (rodiče Pavla Vodrážky dělali správce - pozn. jkl).


Hráčská kartička z dorostu Dukly

Jak to vlastně bylo s tvým odchodem do Dukly?
Co si pamatuji, tak nás bylo málo a museli jsme se spojit s Realem Královské Vinohrady. Odehrál jsem tam jednu se sezónu a já hrál jak za starší žáky, tak za dorost. Trenér Realu z žáků vzal skoro celý tým a šli na Viktorku Žižkov. Po sezóně mi zvoní telefon a on zrovna ten trenér, jestli bych to nechtěl jít zkusit hrát s nimi. Řekl jsem, proč ne. Tak jsme si dali sraz na Hradčanský a on mě vezl na Duklu, což jsem tenkrát nevěděl. V té době on už netrénoval, ale pár kluků převedl z Viktorky na Duklu.


Hráčská stránka z webu Přední Kopaniny

Když se ohlédneš zpátky, na který klub vzpomínáš nejraději a proč?
Nejlepší vzpomínky mám a budu mít na Duklu. Každy tým měl něco do sebe, ale na Dukle jsem byl nejdéle, poznal hodně kluků a čuchl si k opravdovému fotbalu. A teď v Hostomicich jak fotbal, tak kluci (parta) byli a jsou výborný.


V dresu Přední Kopaniny v divizi

Jak ses dostal do repre v beach fotbalu? Jaký tam máš největší úspěchy a plány?
K beach fotbalu jsem se dostal přes Martina Chalupu, se kterým jsem hrával ve Zbuzanech. Zeptal se, jestli to nechci zkusit. Nejsem žádný technik, ale začalo mě to bavit. Začal jsem hrát s klukama hrát beach fotbal za Bohemku 1905. Všichni ale většinou mají ještě velký fotbal, jednou může ten a jednou ten, takže se to tak různě točí, a tak jsem se jednou dostal na turnaj, myslím, že to bylo do Španělska, a pak zápasy přibývaly, přišla i repre. Největšími úspěchy jsou asi postup s Bohemkou do osmifinále beach Ligy mistrů a výhra zimního mezinárodního turnaje v Čechách a výhra české ligy. V plánu mám trénovat a hrát, co to půjde...:-)


S Ivanem Haškem v reprezentačním týmu beach fotbalu

S kluky v Lipencích jsi si už vyzkoušel nějaký ten přátelák a tréninky. Jak se těšíš? Už víš, na jaký post s tebou hrající kouč Ivan Hašek počítá?
To máš pravdu, něco málo už jsem si s klukama dal. Těším se moc, jak malej kluk, to je jasný! :-) Co se týče místa v sestavě - ačkoliv jsem půl života bránil, tak mě to moc nebaví. Ale jak se říká, nemáš fleka, hraješ beka...:-) Ne, vážně: S Hášou jsme něco probrali, ale nerad bych to teď před sezónou nějak odtajňoval, přece jenom jsme na začátku a uvidíme, jak se to celé vyvrbí.

Máš nějaké fígle nebo triky na hřiště nebo do klubovny, které si přinášíš z dřívějšího působení a hodláš je uplatnit i tady?
Nevím, jestli se tomu tak dá říkat, jako že před zápasem si musím dát to a tamto a jak a v čem hraju, ale to je taky moje tajemství :-)

Co bys vzkázal fanouškům?
Protože jsem doteď byl jedním z nich, tak vím, jak jsou/jsme nároční. :-) Nicméně doufám, že se bude hrát dobrý fotbal a nebudeme muset honit záchranu na poslední chvíli. Chci, abychom celou sezónu hráli v pohodě a v klidu a aby se na to dalo koukat. Doufám, že se fanoušci budou mít na co těšit!
(jkl)