Do nové sezóny získal Sokol Lipence velkou posilu. Zdejší odchovanec Pavel Vodrážka se po angažmá v Modřanech nejméně na půl sezóny (hostování je zatím do konce roku 2014) vrátil na rodnou půdu. A to vlastně skoro doslova. Na hřišti dokonce bydlel, když jeho rodiče byli správci areálu. Za Lipence hrál až do starších žáků, ale když pak nebylo dost vrstevníků na založení dorostu, zkusil štěstí na druhém břehu Vltavy. A fotbalově tam dorostl do nesmlouvavého obránce s dobrou rozehrávkou, vynikající fyzičkou a obrovským tahem na branku. Jeho buldočí povaha ho předurčuje k tomu být lídrem týmu. A tak není divu, že hned v prvním zápase při neúčasti Vládi Halgaše navlékl Pavel kapitánskou pásku za něj.

Poprvé po letech za Lipence a hned proti Modřanům, kde jsi fotbalově dorostl. Jaké to bylo?
Byl to pro mě zvláštní pocit. Byl jsem v napětí, jak to vůbec bude všechno probíhat. Přece jenom jsem nastoupil proti klukům, se kterými jsem hrál od dorostu a jako soupeř jsem proti nim nastoupil poprvé.

V zápase jsem se musel hodně koncentrovat, protože jsem měl párkrát tendenci nabíhat a nahrávat hráčům v modřanských dresech. Naštěstí se tak nestalo a vyšel jsem z tohoto duelu po dlouhé době jako vítěz, což mě těší.

Dělali kluci z Modřan nějaké vtípky nebo narážky? Nebo ty?
Jasně. Myslím si, že to k tomu patří, takže narážky přicházely z obou stran. Klasické popotahování o to, kdo vyhraje, jestli už se zlomí modřanské prokletí a kdo na hřišti zažije kolotoč. :-)

Za posledních asi pět let Modřany vyhrály jen jednou. Proč se podle tebe Lipaňákům na tento tým tak daří?
Je to podle mého v tom, že Lipence mají herní styl, který Modřanům moc nevyhovuje. Modřany se snaží hrát moderní útočný fotbal. Občas tahají míč až moc "do kuchyně". Nedaří se jim proměňovat vytvořené šance a hodně se na gól nadřou. Zato Lipence hrají jednoduchý, účelný fotbal ze zajištěné obrany a promění sebemenší zaváhání soupeře. Tady platí pravidlo, že fotbal se hraje na góly, a ne na krásu.

Jak jsi zatím spokojen v týmu a na hřišti? Přece jen - máme po 52 letech umělou závlahu, tak by se měla ještě zvýšit kvalita hřiště.
V týmu jsem hodně spokojený. Většinu kluků znám skoro celý život, takže mi vůbec nepřijde, že bych byl v týmu jako nováček. Mile mě překvapili trenéři, kteří jsou do fotbalu zdravě zapálení. Každý zápas a trénink do toho dávají vše. Pořád nás motivují a hecují, přestože se na tréninku nescházíme v takovém počtu, ve kterém by si určitě představovali. Což se mi líbí.

Je dobře, že se podařilo udělat umělou závlahu. Správci to ulehčí práci, kvalita hřiště se rozhodně zvedne a pro nás bude snazší hrát fotbal, který se bude líbit našim fanouškům.

Kdy se rozhodneš, zda budeš v Lipencích pokračovat?
Rozhodnu se určitě až ke konci podzimní části sezony. Uvidím, jak se všechno bude vyvíjet. Pokud v Lipencích bude vše, jako je to teď a nebude se to zhoršovat, tak bych určitě rád zůstal.


Pavel Vodrážka se svým kamarádem a spoluhráčem Radkem Šedivým na běžeckých závodech na Hostivařské přehradě. Oba mají skvělou fyzičkou a často se zúčastňují maratónů, půlmaratónů i extrémních závodů, jako je například Spartan Race
(jkl)