Sokol Lipence má od nového roku nového předsedu. Stal se jím osmatřicetiletý hráč béčka (ale někdy i áčka) Jiří Pavlíček. Stalo se tak vlastně necelé dva roky po jeho nastěhování do Lipenců. Bydlí v Osluněné ulici, což je jedna z nových ulic v "Beverly Hills", nových domech na místě bývalého kravína. Nový předseda poskytl našemu webu rozhovor:

Jsi novým předsedou. Co vidíš jako svůj hlavní a nejdůležitější úkol?
Za nejdůležitější považuji, aby fotbal zůstal v naší obci nadále skvělým sportem pro spoustu kluků a zábavou pro všechny, kdo jej mají rádi. Chci, aby se náš areál stal místem, kde se lidé scházejí za zábavou a kam se všichni budou rádi vracet.

Co se týká konkrétních úkolů, ty bych rozdělil na sportovní a "bafuňářské". U sportovních je to jednoznačně postup áčka do vyšší soutěže, která prostě do Lipenců patří. Ostatní týmy by samozřejmě také měly co nejvíce vyhrávat, abychom mohli být všichni spokojeni. Za velký úkol považuji udržet naše mládežnické týmy a kluky postupně zapracovat do vyšších kategorií.

K činnosti oddílu však patří i řada organizačních úkolů. Pro letošek budu rád, pokud se podaří řádně zabezpečit všechny běžné úkoly vyplývajících z činnosti Sokola a hracích termínů, dobudovat oplocení, zlepšit zavlažování, pokud možno dobudovat sítě za spodní brankou (pro větší bezpečnost fanoušků a jejich půllitrů u „chytrého klandru“) a nastavit společně s obcí strategii rozvoje našeho areálu v dalších letech.

Jak ze svého pohledu "naplaveniny", tj. nikoli rodilého Lipaňáka, vidíš stav fotbalu v Lipencích a jeho fungování v obci?
Já jsem byl opravdu moc mile překvapen. Tak široká členská základna (máme více než 250 členů) a tolik nadšených lidí, kteří se věnují fotbalu (a nejen v hospodě!) se hned tak někde nenajde. Je zde nádherné hřiště pro naše nejmenší, pravidelně hrají zápasy týmy přípravky, žáků, dorostenců a mužů A a B, skutečně klobouk dolů. Předchozí vedení v čele s mým předchůdcem Pavlem "Mikšou" Rubešem udělalo obrovský kus práce.

Umístění areálu ve středu obce z něj dělá přirozené centrum pro setkávání lidí. Vysoké návštěvy pravidelných fanoušků či jen náhodně procházejících svědčí o tom, že spoluobčané z Lipenců mají velký zájem o dění v obci a hledají zábavu. Spatřuji v tom zajímavý potenciál do budoucna.

Dá se říci, že s fotbalem přijde do styku, ať již aktivně či jen návštěvou našeho areálu, během roku většina našich obyvatel. Škoda jen, že nejsme jako organizace žijící z příspěvků členů a zaplaťpánbůh několika věrných sponzorů schopni něco udělat s chátrající budovou a zlepšit tak odstrašující technické zázemí či nabídnout nějaké další sportovní aktivity pro naše obyvatele. Věřím však, že i to přijde a třeba si zde jednou naše drahé polovičky zahrají volejbal či tenis a naše děti najdou pískoviště. To vše ale samozřejmě nejde ze dne na den, je nutné vše řádně projednat a společně naplánovat.

Jaké vidíš možnosti spolupráce s ostatními organizacemi v obci a s místním úřadem?
V obci, ze které pocházím, byla spolupráce fotbalového klubu s ostatními organizacemi (hasiči, myslivci) a zejména místním úřadem velmi úzká. Osobně si nedovedu představit, že by tomu mělo být v mnohem větších Lipencích jinak. Hasičům musím již dnes poděkovat za jejich pomoc a skvělou spolupráci při zimním turnaji a vyjádřit naději, že snad nezůstaneme do budoucna jen chudým příbuzným. Co se týká spolupráce s místním zastupitelstvem, osobně věřím, že se nám vzhledem ke stejným zájmům o rozvoj obce a spokojenost jejích obyvatel podaří najít společnou řeč a postupně v rámci fotbalového areálu vytvořit podmínky pro sportování občanů všech věkových kategorií.

Jak se bude v Lipencích rozvíjet práce s mládeží? V současnosti máme v Sokolu dvě žákovská družstva a jedno dorostenecké.
Pro budoucnost fotbalu v Lipencích je práce s mládeží klíčová. Velké množství kluků v žákovských či dorosteneckých týmech je pro nás zavazující a my musíme udělat maximum, aby tito kluci pravidelně hráli a zůstali věrni naši obci. Letošek je v tomto klíčový zejména u týmu dorostenců, odkud nám do mužské kategorie přechází 10 hráčů a my máme jednoznačně zájem, aby zůstali v Lipencích a zapojili se aktivně do mužských týmů. Věřím, že podmínky k jejich rozvoji spolu s trenéry A i B mužstev vytvoříme, dále již to bude jen na nich samotných.

Dočká se generace současných třicátníků nebo čtyřicátníků nových šaten, případně restaurace na hřišti?
Ano, termín ale po mě nechtěj. Chátrající budova s šatnami potřebuje velkou finanční injekci, na kterou zatím prostředky nemáme a nemůžeme o ní s žádným investorem vzhledem ke krátkodobosti pronájmu ani sami jednat. Fotbalový areál patří obci a náš neziskový klub se na vlastní pěst nemůže vrhat do velkých akcí. Budeme jednat a uvidíme.

Jak vidíš šance na postup našeho A týmu?
I když to po dlouhé sérii nerozhodných výsledků vypadalo dost beznadějně, při pohledu na podzimní tabulku šance určitě žije. Bude to těžké, týmy na čele jsou silné a na podzim naši kluci žádného soupeře přímo nepřeválcovali. Přesto věřím, že postoupíme. Když ne letos, tak nejpozději do dvou let.

Myslíš, že budeš osobně stíhat "bafuňařit" i hrát?
Fotbal miluji a vzdát se hřiště kvůli "bafuňaření" nehodlám . Pokud ale narážíš na stáří a výkonnost, tak je samozřejmě čas dát šanci mladším a pohyblivějším, takže – mladíci,ukažte co ve vás je.

Mým záměrem je, aby si zahráli všichni, takže zkouším najít nějakou soutěž i pro nás "zkušené" hráče. Uvidíme, zda se podaří dostat od piva či někdy spíše vytrhnout z pracovního procesu naše legendy a oprášit starou gardu.
(jkl)