12. kolo - 10. 4. 2015
Dvacet minut před koncem jsme vedli o dvě branky

Bílá Hora - Sokol Lipence B 4:3 (1:2)

Na Bílou Horu jsme jeli zkusit udělat dobrý výsledek, nicméně domácí začali s velkou chutí a pustili se do nás bez milosti. Útočili zejména po stranách a my jsme se snažili pokrývat jejich šikovného a velmi rychlého útočníka, což vůbec nebylo jednoduché. O tom by mohl říci své Tomáš "Zbyňa" Madej, který se v tom celkem chladném počasí pěkně zapotil.

A byli to právě domácí fotbalisté, kteří vstřelili první gól utkání, který ale po bezchybné a hlasité signalizaci pomezního rozhodčího Nenada Milovanoviče nakonec hlavní rozhodčí pro offside neuznal.

Hodně jsme si oddechli a postupem času jsme se dostávali do hry. Ve 20. minutě udeřilo na druhé straně, kdy se po skvělé přihrávce nové posily lipeneckého fotbalu Vaška Jankovského dostal za obranu domácích Honza "Tyčka" Týč. Svou příležitost využil a otevřel skóre. Vedli jsme 1:0.

Byla to trochu sprcha pro domácí tým, který ale viditelně nechtěl dát svou kůži zadarmo. Bohužel se domácím po našem zaváhání u půlící čáry podařilo brzy vyrovnat.

Naši hráči ale bojovali srdnatě dál a jejich vynaložené úsilí bylo zúročeno. Po hezké individuální akci vyslal Michala Krůta přesným lobem do pohybu Vaška Jankovského, ten utekl po lajně všem svým pronásledovatelům a takovou napůl střelou a napůl centrem nasměřoval míč do malého vápna, kde si ho bránící hráč srazil do vlastní brány. Vedli jsme 2:1 a s tímto výsledkem jsme i odešli do kabin.



V kabině jsme si řekli, že musíme zachytit tlak domácích v začátku druhého poločasu a šli jsme znovu bojovat. Po postupné akci jsme si ve vzdálenosti asi 20 metrů od soupeřovy brány po faulu vytvořili standardní situaci. Té se zhostil Dominik Šalamoun bezchybně, když střelou přes zeď posadil míč za tyčku do brány a vedli jsme 3:1.

V této fázi zápasu, jsme si začínali myslet, že bychom tento zápas mohli zvládnout. Zároveň do konce zápasu zbývalo ještě dlouhých 35 minut. Domácí se nás snažili zatlačit na naší polovinu a nutno přiznat, že se jim to i dařilo. Tlaku jsem docela obstojně odolávali, a to až do 70. minuty. To jsme soupeřovi dovolili rozehrát přímý kop ještě dříve, než se naše obrana stačila zformovat, rozehrávající hráč uvolnil lobem svého spoluhráče a ten z blízka překonal Dana Karase v naší brance.

Tímto golem se soupeř dostal zpět do hry a ještě více vystupňoval svůj tlak, který v 80. minutě korunoval svým třetím golem. Střelu z rohu velkého vápna nešťastně tečoval jinak skvěle hrající Pavel Krejzar do vlastní brány. By to pro nás šok, ale jak jsme se o chvilku později přesvědčili, nemělo být všemu špatnému konec.

Náš tým se dostal pod velký tlak, začali jsme zbytečně ztrácet míče v blízkosti vlastní brány. Toho nakonec soupeř mistrně využil a střelou v 87. minutě z hranice velkého vápna zápas definitivně otočil. Prohrávali jsme 4:3 a tento výsledek už zůstal nezměněn až do konce zápasu.

Celkem oboustranně pohledný zápas tak pro nás skončil velmi smolně. Mrzelo nás, že jsme neudrželi dvoubrankové vedení a bylo to smutnější o to víc, že soupeř dohrával zápas po dvou červených kartách v devíti hráčích. Tuto výhodu jsme ale nedokázali využít a z Bílé Hory jsme odjeli bez bodu. Tak snad nám to vyjde příští sobotu doma proti Nebušicím.

Sestava: Karas – Stauch, Krejzar, Antoš, Madej, M. Krůta, Týč (85. O. Krůta) Scheib (87. V. Kábele), Menšík, Šalamoun, Jankovský
(kos)