18. kolo - 8. 5. 2011
Navrátilec "Hepy" Lepšík zařídil 3 body

SK Nusle B - Sokol Lipence B 1:2 (1:0)

Utkání mezi týmy na chvostu tabulky přinášelo díky malému bodovému rozestupu posun o dvě příčky výše. Nešlo ale ani tak o body - teď už to vše záleží spíše na áčku - jako spíš o čest. Navíc jsme v našich řadách opět přívítali navrátilce Martina "Hepyho" Lepšíka, který na konci zápasu sehrál důležitou roli a trefil nám tři body.

První polovina byla z říše hrůzy. Vypadalo to, jako bychom pokračovali v zápase z minulého týdne s ČZU - bez nápadu, bez nálady, bez mozku. Trestuhodně jsme nechávali domácím příliš mnoho prostoru, což poté musela celá obranná řada s nožem na krku likvidovat. Naštěstí se nám to jakž takž dařilo a když ne, stál v bráně jistý Havlíček a nebo se Nuselští jednoduše netrefili.

Hráli jsme jak ponocní. Nebylo ani kde vzít sebevědomí - každá přihrávka šla soupeřovi přímo k nohám, nákopy neměly adresáta a všichni byli rozladení. Za celou dobu první půle jsme se vůbec k ničemu nedostali. Ani slaboučký náznak střely, nic. Vypadali jsme na ručník a bylo to v podstatě o tom, jak dlouho náš obranný blok ještě vydrží a případně kolikrát bude muset Havlíček pro míč do sítě.

Drtivou převahu korunovaly domácí Nusle těsně před poločasem. Stoper Činovec smolně zahrál v šestnáctce rukou a rozhodčí nekompromisně ukázal na penaltu - 1:0. Pár minut na to odpískal konec první půle a my šli do kabin jako zpráskaní psi, vypadalo to bledě, musela nastat změna.

Do druhé půle vyběhlo úplně nové mužstvo, naštěstí. Barva se posunul zpět do zálohy místo Vokurky, který se tímto ocitl na hrotu. Místo Tatara přišel do zálohy dorostenec Šalamoun a Pokorný s Kovalčíkem se prohodili na levé straně - a šlo se znovu do boje.

Opravdu to klapalo. Šlapalo to a najednou to vypadalo o pětasedmdesát procent lépe. Začali jsme mít více ze hry, konečně jsme si i pořádně přihráli - fantazie oproti první půli. Soupeř samozřejmě štípal dál, ale jeho útoky začaly postrádat nápad a myšlenku a upadly do stereotypu - soupeř se začal vytrácet tak, jako my v půli první. Zápas se začal obracet.

První šance už se pomalu začaly snášet na soupeřovu bránu. Pokoušel se Vokurka, z úhlu Hlava, pak i Lepšík a Barva, úspěch ale zatím nikde. Nejnadějnější šanci pak promarnil Jakub Menšík, když v rozhodujícím okamžiku na brankové čáře minul polostřelu-polonahrávku kapitána Barvy.

Po několika šancíh zmařených šilhavým postranním rozhodčím jsme konečně zamířili přesně a utkání vyrovnali. Patřičnou měrou se na tom podílel i domácí gólman. Nákop z obrany dolétl až k Pavlovi Macků. Ten se neohroženě vrhl za balónem a jelikož obránci nestíhali, musel zasáhnout vyběhnuvší brankař. Míč ale napálil do našeho útočníka a Pavlovi nečinilo větši potíže vstřelit vyrovnávací branku - 1:1.

A pak to přišlo. Chvíle navrátilce "Hepyho" Lepšíka přišla pár sekund před koncem a opět v ní měl prsty domácí brankář, jenž si asi dnešní výkon za rámeček nedá. Podobným způsobem jako u první branky se dostal míč přes domácí obranu, opět se snažil všechno vyřešit soupeřův gólman. Tentokrát už sice netrefil nikoho před sebou, ale odkopem našel kousek za polovinou hrdinu zápasu "Hepyho". Ten se dlouho nerozpakoval, podíval se a nakopl míč na branku. Golman se vrátit nestihl a tři body byly doma - 1:2. Přímé kopy Nuslí před koncem klání už nic nezvrátily.

Narozdíl od naprosto hororového prvního poločasu jsme ten druhý odehráli více než obstojně a důstojně. Pár změn v sestavě pomohlo týmu, aby se probral ze sna. Zaplaťpánbůh nás probudila už poločasová pauza, a my tak dokázali vstřelit vítězný gól za pět vteřin dvanáct. Týmu patří pochvala za to, že nesložil zbraně a dokázal se ze svrabu vyhrabat k vytouženému vítězství.

Sestava: Havlíček - Hlava, Činovec, Rulík, Pokorný T. - Menšík (75. Lepšík), Vokurka, Tatar (46. Šalamoun), Kovalčík - Macků Pavel, Barva (C)
Branky: Macků, Lepšík
(tk)