17. kolo - 1. 5. 2011
"Zemědělci" nás zaorali do země

Sokol Lipence B - ČZU Praha 1:5 (1:2)


Právě padá první gól zápasu. Centr Martina Barvy si nikým neatakovaný obránce kolenem sráží do vlastní branky

Netradičně v neděli po Čarodějnicích přivítala lipenecká rezerva prozatimního lídra tabulky - Českou zemědělskou univerzitu. Po podzimní prohře takřka v poslední minutě měly Lipence právě tomuto soupeři co vracet. To by ale nesměly svým výkonem v druhé půli totálně zazdít honbu za vyrovnáním a výhrou. "Zemědělci" nejenže odolali, ale dokonce nás k ničemu zásadnímu nepustili a s noblesou nám akademicky vyprášili kožich.

Bylo jasné, že zápas podobného ražení jako minulý týden proti Košířům nemůžeme čekat. A také že ne. Hned od začátku jsme se pořádně nedokázali dostat na soupeřovu půlku a aspoň něco kloudného tam vymyslet. Po zemi to nešlo, vzduchem to nešlo. Pár nástřelů jsme zaznamenali, jenže ani jeden z nich neměl gólové parametry.

Soupeř se začal dostávat do tempa a tlačil se k Havlíčkovi, kdykoli jen mohl. Především mohutný pořízek v útoku dělal našim obráncům velikánský problém - podržel balón, přihrál, rychle se pohyboval - kdo to má bránit?! Přesto to byly Lipence, kdo se ujal vedení. Povedený centr Martina Barvy si do sítě srazil jeden z bránících hráčů - 1:0.

Jenže od těchto chvil šlo všechno s kopce. Motivováni vstřeleným gólem, hnali se Lipenečtí do útoku. Akce se dařily až na nejdůležitější fázi - střelu mezi tyče. Při jednom z takovýchto útoků se bohužel k míči dostali hosté a vtrhli v přesile na naší polovinu. První střílející trefil křížem tyč, jenže dobíhající hromotluk ještě stihl mezi tyčí a padajícím Činovcem protlačil míč do sítě - 1:1.

Jakoby té smůly nebylo málo - ještě ke všemu se zranil Milda Witberger, kterého vystřídal Tomáš Pokorný. Do útoku se tak posunul Tomáš Madej. Jak ale vyzrát dlouhými balóny na dlouhé obránce a dostat míč k malým útočníkům, na to jsme hledali odpověď celý zápas a do konce ji nenašli. Jako blesk z čistého nebe přišla potom pár sekund před poločasovou pauzou další branka hostujícího týmu. Centr jdoucí kamsi mimo ohrožení naší brány stečoval nečekaně svými dlouhými hnáty opět "drtikol" v útoku na úplně volného hráče na vápně. Z obrany se rázem stalo solné sloupoví, takže nebyl problém propálit Havlíčka - 1:2 a šlo se do šaten.

Druhá půle měla být ve znamení boje a zdravého sebevědomí. Opak byl ale pravdou - hned po pár minutách musel Havlíček tahat míč ze sítě potřetí. Na malé vápno se snesl k nohám útočníka povedený centr. Míč trefil nejdříve zasahnuvšího Havlíčka, po druhé bránícího Rulíka, pak snad ještě oba najednou, ale naposledy prošel mezi oběma obranáři - 1:3.

Ani nadále se nám nedařilo soupeře uzamknout u jeho šestnáctky. Sporadická snaha o nákopy dopředu brzy opadla, a tak se hra zvrhla spíše v představení hostů. "Hoši ze zemědělky" vystihovali všechny naše přihrávky a měli silně navrch. Začali jsem se zatahovat do ulity a mnohem více faulovat.


Jirka "Háza" Havlíček s přehledem likviduje trestňák soupeře

Závěrečnou část zápasu by snad raději všichni hráči vymazali z paměti. Byla to hrůza a bolely z toho oči. Vše začalo nastřelenou tyčí u šibenice z dobrých pětadvaceti metrů z přímého kopu. Potom už nám ani nezbývalo moc sil a bylo by od soupeře hloupé toho nevyužít. V naprosto rezignované obraně se začaly kupit chyby. Ze středu hřiště pak využil nikým nehlídaný záložník příležitost a ze stejné vzdálenosti jako trefil předtím tyč zamířil už přesně do šibenice - 1:4. O pár minut se z centru hlavou trefil další volný útočník na malém vápně - 1:5 a raději konec.

Nepředvedli jsme zhola nic. Vlastně i jediný náš gól vstřelili hosté. Nebojovali jsme, nehráli jsme, spali jsme. ČZU byla jednoznačně favoritem, ale takováto porážka je opravdu krutá. Neměli jsme den, možná právě kvůli sobotnímu pálení čarodějnic. Když se chce, všechno jde a všechno jde i obhájit. Věčně se ale vymlouvat nelze.

Sestava: Havlíček - Hlava, Činovec, Rulík, Kovalčík - Menšík, Barva (C), Šubrt (70. Antoš), Madej - Mázdra, Witberger (40. Pokorný)
Branka: Barva
(tk)