13. kolo - 2. 4. 2011
Začátek paráda, konec bída

Sokol Lipence B - Sokol Nebušice B 0:3 (0:0)

V úvodu jara se konečně mohli předvést hráči béčka i před domácím publikem. Úkol měli velmi těžký - přijel dosavadní lídr naší tabulky - Nebušice. Ty jsme sice na podzim dokázali na jejich půdě porazit a sobotní zápas i dlouhou dobu napovídal, že bychom mohli pomýšlet na podobný výsledek, ale nakonec byli díky dvěma trefám z přímých kopů v intervalu pěti minut na koni hosté. Konečný výsledek 3:0 bohužel odpovídal poslední dvacetiminutovce, ve které jsme vyhořeli a hned první zápas doma prohráli.

Začali jsme přitom dobře. Nebušičtí byli sice trochu průraznější v útoku než my, ale úplně marní jsme také nebyli. Kombinace ve středu hřiště šla jako po másle, pokud se naskytla příležitost hostů, byla tu obrana dirigovaná zkušeným Rulíkem, která ji neprodleně zlikvidovala. K naší smůle se naši útočníci nedokázali přes výborně hrající obranu příliš prosazovat.

Když se nedostali ke slovu útočníci, zkoušel to kapitán Barva ze středu zálohy. Párkrát velmi povedeně pronikl do vápna, nebo pěkným pasem založil útok. Branku jsme ale přímo ohrozili až ze střední vzdálenosti, jelikož všechny finální přihrávky byly něpřesné, krátké, nebo naopak moc dlouhé. Z přímého kopu to zkoušel již zmiňovaný kapitán béčka a po něm se taky párkrát pokoušel ze hry Kovalčík, ani jednou se však ani jeden z nich netrefil mezi tři tyče.

Nebušice se dostaly o něco blíže k Havlíčkovi, ale efekt to mělo stejný jako u nás - gól ani z jedné jejich akce nepadl. Do šaten se tedy šlo smírně bez branek.

Druhou půlku jsme začali líněji. Nebušice si šly tvrdě za svým a chtěly domů přivézt plný bodový zisk. Hostující útočníci se dostávali mnohem častěji na dostřel, my se naopak zatahovali nedobrovolně do defenzivy. Z obrany pak vždy putoval balón do útočných řad, kde se ale dlouho neohřál a opět se začalo smrákat nad bezbrankovým stavem.

S postupem času samozřejmě ubývaly síly, a tak se mezera ve středu hřiště stále více rozšiřovala. Oranžově odění sokové tak měli mnohem více prostoru ke kombinaci, což se nám nakonec stalo osudným. Po jedné akci tažené středem se musel Pavel Bernklau za šestnáctkou uchýlit k faulu. Z nedůrazného, ale dobře kopnutého trestňáku jsme bohužel obdrželi první branku. Havlíček si možná trochu neopatrně stoupl za zeď a inkasoval podél zdi na vzdálenější tyč. Těžko ale připisovat vinu jen jemu - 0:1.

O pár minut později se míč znovu třepotal v naší síti, a to ještě ke všemu od stejného hráče stejným způsobem. Tentokrát už se ale balón vznesl nad zeď a zapadl pod břevno - 0:2. Ani nadále jsme neztráceli morálku a snažili se ještě něco s výsledkem udělat, jenže každý nakopnutý balón, a nebylo jich málo, se neprodleně vracel zpět, a dával tedy další příležitosti protivníkovi k navýšení současného stavu. Bylo pak už jen otázkou času, kdy se v rozhozené obraně prosadí někdo dotřetice. Třetí gól padl pár minut před koncem ze hry hlavičkou z úrovně penalty - 0:3. Víc nic, konec.

Málokdo by čekal, že se takhle pěkně rozjetý zápas zvrtne. Pravdou ale zůstává, že jsme zejména v druhé půli odpadli fyzicky a ze středu hřiště se stal "průchoďák". Kombinace se rozpadala ještě dřív než začala, málokdo si chodil pro míče a z našich ztrát dokázal soupeř vytěžit maximum. I tak je ale třeba pochválit obránce Staucha a Bernklaua, kteří nejednou hasili brejky soupeřů a nedovolili jim skórovat už v prvním poločase. S nepříznivým vývojem si neporadili ani tři dorostenci, kteří nastoupili v průběhu druhého poločasu.

Nevadí, hoďme to za hlavu, teď už se s tím nic dělat nedá. Příště se nám jistě lépe povede proti Slivenci.

Sestava: Havlíček - Stauch, Rulík, Kovalčík, Bernklau Pavel - Čech (80. Krůta), Barva (C), Šubrt (65. Šalamoun), Hlava - Mázdra (60. Antoš), Procházka
(tk, jkl)