20. kolo - 23. 5. 2010
Tři lipenecké góly naštěstí ve správném poměru

Sokol Lipence B - Řeporyje B 2:1 (0:1)

Béčko v neděli odpoledne dokázalo navázat na povedený výkon z minulého víkendu proti Zbraslavi a potrápilo tak další tým z horní části tabulky. Na podzim jsme Řeporyjím body v podstatě odevzdali, nyní si je bereme zpět a jsme si kvit. Potěšující je také fakt, že se Lipence definitivně zachránily před sestupem, a budou tak okupovat II. třídu nejméně další rok.

Zápas nebyl vůbec jednoznačný, natož jednoduchý. Od úvodního úsilí, které hosté ubránili, šla výkonnost od desíti k pěti a rozhodčí byl z obou stran nucen hru kouskovat, až to hezké nebylo. Navíc jsme hned v počátku mohli přijít o kapitána Barvu, který si svým chováním malého rozmazleného děcka a zbytečnými poznámkami nakonec vysloužil žlutou kartu. Nemít pásku - označení, jenž mu dává širší pole působnosti při komunikaci se sudím - šel by ven.

Vliv rozladěného "Barviče" byl více než znatelný - našinci hráli bez chuti a odhodlání. Statistika držení míče jednoznačně hrála ve prospěch hostů, nebylo tedy divu, že se začali čím dál, tím víc dostávat ke slovu. Za zmínku stojí dělovka levého obránce ze středu pole z úctyhodné vzdálenosti, kterou Havlíček naštěstí dokázal vyškrábnout konečky prstů na břevno. Šancí si Řeporyjští vytvořili mnohem více, chyběla jim však v devadesáti procentech případů přesná finální přihrávka.

Bylo to tedy na nás - my jsme potřebovali převzít iniciativu a dostat se do hry. Hned první nabídnutou šanci jsme "krásně" využili. Vysoký nákop nazdařbůh chtěl Chroustovský nahrát hlavičkou "Házovi" do rukou. Jenže "Chroust", s vědomím, že má někoho v patách, neodhadl razanci hlavičky a našeho brankaře, jdoucího přihrávce naproti, přeloboval. Gól téměř kolmo pod břevno a soupeř vděčně poděkoval - 0:1. Smůla!

Pak ale přišel klíčový moment utkání. Hosté s přibývajícím časem trávili mnohem víc času před naší brankou. Malé zaváhání obrany se snažil jeden z útočníků využít, když se po přihrávce na střed dostal k míči, na penaltě se ale potkal s naším brankařem a předvedl divadelní scénku na téma "jak předvést trojitého rittbergera na trávníku", arbitr mu dal nejvyšší známky a ukázal na desítku. Flintu do žita házet bylo brzo, ale všichni už se připravovali. Míč byl mimo pověstný ďolíček, mimo penaltový kříž, přesto mohl hostující hráč pokračovat. Rozeběhl se, zamířil, jenže Havlíček viděl, skočil a chytil - nádherný moment, kterým podržel svůj tým. Obrovská pochvala!

Vlastním gólem a vzápětí chycenou penaltou uzavřít poločas - to už to dlouho nebylo. Domácí ale měli celou přestávku na to, aby se oklepali a dokázali s výsledkem v druhé polovině ještě něco provést.

Druhé dějství bylo zahájeno skoro stejně jako to první - snaha, snaha, ale nic z toho. Pár nákopů, menší zmatky v obraně, Řeporyje naštěstí byly v útlumu. Ale to netrvalo dlouho - po pár minutách se zčistajasna zjevil po kombinaci hostů mezi stopery úplně osamocený útočník a hnal se sám na branku. Planý poplach, naštěstí - ofsajd, praporek nahoře a "chytrý klandr" ztichl.

Podobná situace se opakovala i na straně druhé. Naše barvy se konečně začaly alespoň trochu drát na povrch. Příhrávku do lévého křídla dostal Kovalčík, který hned z první hledal na zadní tyči Bernklaua. Míč lapil brankář, jenže moc pevně ho nedržel. Brzdící "Brdy" do gólmana lehce narazil, balón mu vypadl z ruky a odkutálel se do sítě. Planý poplach podruhé, bohužel - faul na brankaře, "chytrý klandr" látěřil, aby to i v druhé šestnáctce bylo slyšet. Stav se ale neměnil.

Čas už se pomalinku šinul ke konci a mít Lipence světelnou tabuli, svítila by na ní u domácích stále nula. Sem tam se modrožlutým podařilo pěkně hosty pozlobit, ale výsledek stále nepřicházel. Už, už to vypadalo, že nám chycená penalta bude úplně k ničemu.

Asi 15 minut před koncem se ale muselo Řeporyjským zatemnit před očima, jak na ně šly mrákoty z toho, co se na hřišti událo. Akce vedená pěkně od zadu "Havlíček - Činovec - Chroust - Cikrt - Kovalčík - Madej" se pak musela vrýt do paměti i fotbalovým odpůrcům. Posledně jmenovaný, Tomáš Madej, si po přihrávce z křídla posunul míč do středu pole kousek před sebe. Z míst, odkud v první půli pálili hosté, se napřáhl a z dobrých třiceti metrů nádhernou ranou poslal míč skoro do šibenice. Nevysoký brankař hostů neměl nárok - 1:1. Nominace na rubriku "Borec na konec" naprosto jednoznačná.

Lipence však nevyložily všechny svoje karty. O pár minut později se Lipenečtí trefili potřetí, a zbourali tak hostům domeček z karet, který jim ze začátku pomohli postavit. Dlouhý pas z obrany, přesný a razantní, ukořistil pár metrů za vápnem uklidněný kapitán Barva. Oběhl pár obránců, snad jen on to umí tak lehce, a z okraje vápna vystřelil na opěrnou nohu mírně do protipohybu golmana. Jak byl malý, tak tak málo mu scházelo, aby míč chytil. Škrtnul si, ale platné to nebylo. Zvrat poznal světlo světa - 2:1.

Vstříc gólu se pak ještě hnal Bernklau, který měl už odkrytou branku a stačilo míč jen dorazit. Z posledních sil však jeho akci zneškodnil jeden z obránců.

Kolik zápasů jsme už takhle mohli vyhrát. Povedlo se sice až teď, důležité ale zůstává to, že se to vůbec povedlo. Řeporyje pak ještě ke konci ohrožovaly Havlíčka, jenže vítězství i se záchrannými třemi body zůstalo doma.

Lipence se dokázaly zachránit a zároveň zdolat překrásným obratem čtvrtý tým tabulky. Jedničku do fotbalové žákovské knížky by jednoznačně zasloužil Havlíček, díky chycené penaltě a jistým zákrokům, dále Bernklau, který se v roli hrotového útočníka pral o každý míč jako lev a žádný souboj nevypustil, a Madej, kterému střed zálohy vyloženě seděl a na jeho střelu bude nejeden divák dlouho vzpomínat. Jen tak dál! Uvidíme, jak si povedme proti poslednímu z trojlístku vedoucích týmu - Stodůlkám.

Sestava: Havlíček - Pokorný (46. Císařovský P.), Činovec, Chroustovský, Stauch - Týč (65. Hlava), Cikrt, Madej, Kovalčík - Macků (60. Bernklau), Barva (C)
Branky: Madej, Barva
(tk)