19. kolo - 15. 5. 2010
Vyrovnání Zbraslav nesla těžce

SK Zbraslav B - Sokol Lipence B 1:1 (1:0)

Lipenečtí borci se tento víkend utkali o svou čest se svými rivaly ze Zbraslavi. Přestože byla v tomto utkání s velkou převahou favorizována domácí Zbraslav, nakonec dostal každy z týmů do kapsy po bodu. Tento výchozí stav napomáhá spíše Lipeneckým, kteří se zmítají nad hrozbou sestupu. Zbraslavští naopak ztratili jasný tříbodový zisk proti v závěru už pouze desetičlenému týmu soupeře, což si za rámeček rozhodně nedají - mít skoro celý zápas převahu a pak nechat deset "pozůstalých" vyrovnat, to se může stát snad jen Zbraslavi.

Pravdou zůstává, že Lipence se tlačily do hry velmi pozvolna. Oranžově odění sokové se drali za každým míčem jako diví, modrobílí tak museli většinu kombinace vypustit kvůli záchranným odkopům do bezpečí - fotbal jednoduše příliš pohledný nebyl.

Zbraslav velkou část půle kroužila kolem naší šestnáctky jako hejno vyhladovělých supů a jen čekala na sebemenší náznak skulinky, kterou by mohla využít a prosadit se. Mezery v obraně byly, a to jednoznačně, jenže protivník buď moc kombinoval, nebo střílel naprosto naslepo z velké vzdálenosti - na favorita nic moc.

Pak se ale "pomerančům" zadařilo - nic zázračného, ale i takové branky platí. Skrz střed se jim povedlo odcentrovat přes naši obranu do vápna, kde se k míči dostal jeden ze záložníků. Balón trefil téměř bez razance - div, že si o něj nezlomil nohu. Ať už to vypadalo jakkoli pofidérně, do sítě míč nakonec směřoval. Šouravá polopřihrávka se od zadní tyče odrazila do sítě - 1:0.

V tu ránu byla Zbraslav na koni. Domácí skalní fandové hned ukázali, kultivovaně a ve vši počestnosti, Lipencům, jak moc je "mají rádi", zatímco na hřišti pomalu opadala oslava vstřelené branky. Bylo jasné, že pokud nezačneme něco pořádně dělat, necháme naše protivníky ze sousední obce znovu vyhrát právě tak, jako na podzim.

Do poločasu se s výsledkem nic nestalo. Jen přibylo taktických simulovaných faulů a zároveň nevybíravých zakroků - zejména ze strany domácích. Kdyby byla lipenecká rezerva velkou řepou, tým zbraslavských přeborníků v okopávání by ji za poločas dokázal ze země vydolovat nejméně pětkrát - vše nad rámec fair play.

Po změně stran se ale teprve začaly dít věci. Hostující trenéři Šindelář a Havel přesunuli pár hráčů na jiné posty a následně sledovali, jak velký vliv to na výsledek bude mít. Prokrvit naši křečovitou hru se jim skutečně povedlo. Především Pavel Macků si v útoku vedl znamenitě - hra už konečně někam směřovala, měla řád a koncept.

Ale pak to přišlo! Na půlící čáře soupeř fauloval. K rozehání akce se tradičně přihnal stoper Činovec. Pak následovaly tři doteky hostů v modrobílé kombinaci a bylo srovnáno! "Čína" poslal vzduchem nádherný centr křížem až na zadní tyč. Tam číhal Kovalčík, který stejně jako minulý týden proti Braníku vracel míč na druhou stranu malého vápna. Na vysokou přihrávku hlavou si krásně naskočil Pepa Tatar a hlavičkou alá koníček pod nohama bezradného Činovce mladšího vyrovnal - 1:1. Nádhera!

Pak už jen Zbraslav bezradně a bezhlavě hledala cestu za Havlíčkova záda podruhé. Nebylo však třeba se strachovat, protože jejich mířidla byla značně rozostřena neutuchajícím vztekem z vyrovnání. Víc nic a vydřený zlatý bod ani neměl dlouhé cesty domů.

Zbraslav jednoznačně síly Lipenců podcenila, což se jí vrátilo i s úroky - ne nadarmo se říká, že pýcha předchází pád. Při příjezdu na hřiště náš tým příliš vlídně přivítán nebyl - nadávky, výhružky a výsměch. Ani rivalita se nesmí přehánět, ale kdo se směje naposled, ten se směje nejlépe.

Sestava: Havlíček - Pavel Bernklau (46. Macků), Činovec, Chroustovský, Puchmajer - Stauch, Cikrt, Tatar, Kovalčík - Hlava (70. Petr Bernklau), Barva (C)
Branka: Tatar
(tk)