13. kolo - 3. 4. 2010
Barva porazil Nebušice

Sokol Lipence B - Sokol Nebušice B 2:0 (1:0)

První domácí zápas zvládlo lipenecké béčko na jedničku. Nejen, že porazilo tabulkově mnohem silnějšího soupeře, ale dokázalo mu i oplatit porážku z podzimní části sezóny, a to ještě stejným poměrem. Ústřední postavou se stal (v předešlém zápase s Nebušicemi nehrající) Martin Barva. Sokům z druhého konce Prahy vstřelil dva góly a kolikrát mu nechybělo mnoho k cennému hattricku, kterým by svůj povedený výkon korunoval.

Začalo to krásně. Barvič "jezdil" po hřišti jako čerstvě nabroušená pila a už v páté minutě lovil protivníkův brankář míč ze sítě. Jedna přihrávka ze středu hřiště a zbytek dodělal hrdina zápasu - zpracoval přihrávku, rychlým sprintem nechal obránce za sebou a ranou k tyči pak zařídil brzké vedení - 1:0.

To však nebylo vše z lipeneckého fondu fotbalového umění. Mezi další, kteří se pokoušeli o vstřelení branky se postupně zapsali: Tatar - střílel bohužel nedůrazně z úrovně penalty, Vejvoda - z úhlu netrefil odkrytou branku, a Kovalčík - přestřelil hlavou ze standardní situace. Nejnadějněji se ale opět prezentoval Barva. Při protiútoku hostů zachytila naše obrana balón a okamžitě jej adresovala útoku do rozhozené, v té době útočně laděné obrany soupeře. "BarviČ" vzal opět do zaječích a v momentě byl sám na vyběhnuvšího brankaře. Špičkou kopačky stihl ještě míč alespoň trochu nakopnout, takže letěl přímo na bránu. Při Nebušicích stáli všichni svatí, protože míč trefil břevno i tyčku a chvilku ještě balancoval na čáře. Stav ale zůstal stejný, a to až do přestávky.

Po pauze byli diváci svědky útlumu lipenecké snahy, takže se ke slovu začaly dostávat Nebušice. Akcí, kterými naše borce nejednou vyšachovaly, bylo sice hodně, jenže ani jednu jedinou nedovedly řádně dokončit. Většina pokusů byla z dálky - skoro všechny mimo branku - a to, co se dostalo blíž, kryla obrana v čele s Havlíčkem.

Jak už to tak bývá, ani tento zápas se neobešel bez slovních rozepří a ostřejších fyzických kontaktů. Tu byl obviněn jeden z domácích, tam zase čárový a nakonec za vše mohli úplně všichni. Na Nebušických bylo znát, že jim stav nevyhovuje, začali být nervózní a o to víc se snažili Lipenecké čímkoli vyprovokovat. Nevynucené fauly, strkanice, kupa horkých hlav - žlutilo se na všechny strany.

Když už se blížil konec a hostům stále ještě zbývala malá naděje na zvrat, přispěchal opět Martin Barva a dal Nebušickým najevo, že by s vysněným bodem za remízu rozhodně počítat neměli. Podél pravé strany se do brejku dostal po přihrávce Cipry z půlícího kruhu Vejvoda, potáhl balón a v pravý moment hledal před brankou Barviče. Ten si míč ztlumil a z pozice okolo penalty zavěsil přímo do pravého vinglu - elektronická tužka by vrněla blahem - 2:0.

Po rozhodující trefě se ještě Nebušice tlačily do zakončení, jejich snaha však zůstala nazmar - definitivně prohra.

Takto zatnul Martin Barva hostujícím hráčům tipec a jasné tři body byly v kapse. Přes velký odpor a nevoli se tak nakonec čtvrtý tým protentokrát musel sklonit před týmem téměř ze dna tabulky. O to větší měli naši borci radost z utržených a vydřených bodů.

Doufejme, že příští zápas proti zatím poslednímu Slivenci nedopadne podobně jako utkání proti tehdy poslednímu Olympu...

Sestava: Havlíček - Stauch (80. Bernklau), Činovec, Chroustovský, Kovalčík - Čech (46. Hlava), Tatar (65. Pokorný T.), Cipra (C), Trikal - Vejvoda, Barva
Branky: Barva 2 (tk)