10. kolo (22. 10. 2006)
Sokol Lipence B - Radlice B 1:1 (0:0)

Kde jsou ty časy, když zápas proti Radlicím připomínal pouťák, při němž jsme si vylepšovali skóre. Radlice letos posílily a z obvyklých nejspodnějších pater tabulky se vyšplhaly až do těsného závěsu za námi.

Budiž ovšem řečeno, že kdyby se hrálo na šance, vyhráli bychom 10:1 v neděli. Bohužel se hraje stále postaru, konzervativně na góly. A ty jsme nebyli schopni dát.

Hned v prvním poločase jsme si vytvořili několik slibných šancí, bohužel střely Mázdry, Witzbergera, Barvy skončily těsně vedle. Soupeř hrál prakticky po celý zápas tak, že bránil v 8 lidech a nakopával dopředu dlouhé míče na dvojici svých útočníků, z nichž zejména č. 7 byl velmi dobrý. Radličtí si vytvořili i dvě slibné šance, naštěstí taktéž zakončovali mimo.

Pakliže jsme v první půli soupeře přehrávali, byl náš tlak ve druhé půli "na komíny" drtivý (kopali jsme za zápas tak patnáct rohů!!!). Bohužel opět jsme nedokázali naše četné šance proměnit, buď šla střela opět vedle nebo dobrý gólman hostí zázračně naše střely vyrážel. Když už byl překonán, srazil střelu Scheiba obránce na roh, případně Barva přehazujíc brankáře opět těsně minul. Zkrátka šancí jsme měli na pět zápasů.

Soupeř zlobil jen ojedinělými výpady do naší otevřené obrany, nicméně podařilo se jim zhruba 25 minut před koncem nepřiliš prudkou ranou, kterou Kerbach nohama stačil jen tečovat, takže se došourala do naší branky, strhnout vedení na svou stranu. Poté jsme hru ještě více otevřeli a pokračovala naše beznaděj v proměňování šancí. Soupeř ještě stačil trefit z úhlu tyč a čas se nemilosrdně blížil k 90. minutě. V ní přinesl vysvobození Martin Říha, který dotlačil míč do síte po závaru před brankou soupeře. Ač obránce, stává se tak jedním z nejlepších střelců klubu. více zde

Nakonec jsme tedy byli rádi i za ten bod.

Branka: Říha
Sestava: Kerbach - Netolický (Říha), Kulda, Šindelář, Havlíček (Pavlíček) - P. Hájek, Scheib, Barva, Madej - Mázdra, Witzberger
(jkl, krb)