15. kolo - 12. 11. 2022 Prohra se vztyčenou hlavou
TJ Spoje "B" - Sokol Lipence 6:3 (3:2)
Jakkoli jsme měli nabitou sestavu minulý týden doma, o to horší to bylo v posledním zápase této sezóny - a to zrovna proti vedoucímu týmu lačnícímu po postupu. Kopačky si musel nazout i bard Vláďa Halgaš, coby trenér. Tolik omluv (zranění, práce, hokej atd.) jsem už dlouho neviděl a doufám, že už neuvidím... Trochu jsme si za to ale mohli sami, přesunuli jsme si zápas na sobotu kvůli rozlučce.
Nicméně začali jsme dobře, byli jsme domácí ukrajinsko-italské a trochu i české enklávě vyrovnaným soupeřem a vytvářeli si šance. Nejprve Ondra Holub z trestňáku minul vingl domácí svatyně o několik decimetrů. Pak byl ve své vyložené šanci sražen Yoni Girardey a z penalty skóroval opět Ondra Holub, byť si gólman na míč sáhl. 0:1.
Šance měli i domácí, ale Tomáš "Nelida" Poul nás držel nad vodou, když nejprve reflexivně vytáhl hlavičku z bezprostřední blízkosti, pak dokonale vystál při samostatném nájezdu domácího plejera a míč mu sebral z nohy.
Bohužel pak se začala projevovat kvalita domácích, kteří nasadili dokonce jednoho hráče, který před hodinou skončil svůj zápas za A-tým, samozřejmě pak hrála i celá lavička vedoucího týmu pražského přeboru. V rozmezí 33.-39. minuty jsme třikrát inkasovali po vyšachování naší obrany, Nelida byl bez šance. 3:1.
Naštěstí jsme do přestávky snížili, když Yoni vystřelil, gólman míč jen vyrazil a Honza Cikrt se z dorážky nemýlil... 3:2.
Bohužel hned zkraje druhé půle nám soupeř opět odskočil, to dostal naservírován míč na naše malé vápno domácí útočník Dmitrij Tanchyk a vstřelil svůj druhý gól ze tří. A pak opět udeřili domácí. Nejlepší hráč domácích, rychlý Ivan Yanakovitch s č. 11, v samostatném nájezdu překonal vystřídavšího Radka "Čínu" Činovce.
Ale opět jsme se nedali, Cikina krásně našel na velkém vápně Pepu Vladyku a ten snížil na 5:3. Jenže domácí, jako vždy v tomto zápase, našli odpověď a o pár minut později bylo 6:3.
Chtěli jsme se zápasem něco udělat a vrhli se do útoku. Výsledkem byly v závěru zápasu, kdy již na hřiště sedla mlha, tutovky Ondry (vedle) a Pepy Vladyky, který pálil do náruče gólmana. Stav s tak již nezměnil.
Byť ve slátané sestavě jsme nehráli proti vedoucímu týmu soutěže vůbec špatně. Otázka je, jak by to dopadlo v plné sestavě, ale to jsou kdyby... Dík patří všem, zejména hráčům B týmu, kteří píchli, když bylo zapotřebí. Za zmínku ještě stojí vítězný pokřik domácích po zápase, kdy se z jejich kabiny ozývalo "pajebáli, pajebáli..."
Co pak říci k podzimu. Začali jsme skvěle (ale nutno říci, že los byl příznivý) a dokonce jsme i tabulku vedli. Zhruba od půlky sezóny jsme šli ale výsledkově dolů, částečně i množstvím omluv klíčových hráčů. Ale přiznejme si, že i některé inkasované branky byly zbytečné, stejně tak jsme zahazovali i tutovky. Ale co, teď orazíme a na jaře jdeme zase do toho. Jo a ta rozlučka se povedla...
